Očkování proti závažné borelióze? Blýská se na lepší časy

Ilustrační foto

Riziko, že chytneme klíště, trvá s výjimkou zimy, kdy je opravdu minimální, po celý rok. Infikované klíště nejčastěji přenáší dvě nebezpečná onemocnění, a to klíšťovou encefalitidu a lymskou boreliózu. Proti prvnímu onemocnění se můžeme nechat očkovat.  Proti druhému se však již roky hledá účinná vakcína, přičemž dosavadní pokusy byly neúspěšné. Teprve nyní se události začaly vyvíjet opravdu slibně. A co víc, na testování nadějné látky, z níž by se mohla vyrábět očkovací vakcína, se podíleli čeští odborníci.

Encefalitida vs borelióza

Klíšťová encefalitida je onemocnění, které způsobuje zánět mozku nebo mozkových blan. Nákaza se přenáší velmi rychle. Pokud je klíště nebo jeho nymfa či larva infikované, pak k přenosu může dojít i během pouhých dvou hodin přisátí. Encefalitidu způsobují viry, takže při léčbě nezabírají antibiotika. Loni v ČR onemocnělo téměř 800 lidí, což je v porovnání se situací před pěti lety skoro dvojnásobek. Naštěstí proti tomuto onemocnění existuje již řadu let účinná očkovací látka.

Lymská borelióza postihuje klouby, kůži, srdce a nervovou soustavu. K přenosu je zapotřebí delší doba, 12 až 24 hodin přisátí klíštěte. Nemoc je způsobena baktériemi, takže ji lze léčit antibiotiky, nicméně v mnoha případech je léčba komplikovaná s přetrvávajícími následky. V r. 2018 bylo hlášeno přes 4 700 případů, zatímco před pěti lety přibližně 3 000. Proti této nemoci dosud neexistovala účinná vakcína.

Slibný vývoj vakcíny

Nadějnou očkovací látku vyvinula americká skupina globálního farmaceutického koncernu Sanofi. Nově vytvořenou očkovací látku, z níž by se mohla v budoucnu připravit očkovací vakcína, je nejdříve potřeba pečlivě otestovat. Tohoto úkolu se zhostili parazitologové z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR, kteří jako první na světě provedli její testování.

Analýzy proběhly laboratorně, látka byla testována na myších. Výsledky testů byly výborné. Prokázala se totiž stoprocentní účinnost očkovací látky na evropském klíštěti. Co bude následovat dále, záleží na rozhodnutí americké farmaceutické firmy. Ta bude zvažovat ekonomickou stránku toho, zdali investovat do klinické studie, to znamená testování vakcíny na lidech, a následně přípravu pro uvedení na trh. Pokud by se k takovému kroku rozhodla a pokud by vše proběhlo bez komplikací, stále by se jednalo o dlouhodobou záležitost, nikoli o otázku několika málo týdnů či měsíců.

Vakcína měla své předchůdce

Nová očkovací látka navazuje na předchozí vakcínu. Jednalo se o americkou vakcínu zavedenou na trh pod názvem LYMERix, která získala oficiální licenci v r. 1998, ale v r. 2002 byla stažena z trhu. Vakcína měla řadu vedlejších účinků a navíc zabírala jen na jeden druh borelie, který se vyskytoval v USA, takže na evropské území byla nepoužitelná.

V současnosti je známo 21 druhů borélií (existovat jich ale může více). Nová vakcína by měla být účinná proti všem těchto druhům, což je zásadní posun vpřed. Byla by tedy použitelná i na našem území.

Prozatím nám ovšem nezbývá nic jiného než čekat, jakým směrem se bude ubírat další vývoj tolik slibné vakcíny, a pečlivě se prohlédnout po každém návratu zvenku. Klíště je sice malé, ale můžeme se utěšovat tím, že na rozdíl od koronaviru je tato potvora alespoň okem viditelná.