Koronavirus zvýšil počet případů domácího násilí. Kdo jsou oběti a kdo agresoři? Jak vykázat násilníka z bytu

I když již nouzový stav pominul a život v naší zemi se postupně navrací do normálních kolejí, tato úleva mnohdy neplatí pro oběti domácího násilí. Ty žijí i nadále ve strachu, v jaké náladě se agresor vzbudí, případně vrátí domů. Bránit se je velmi těžké, zvláště je-li žena bez práce a má malé děti. Mnohé slyšely o možnosti vykázat násilníka z domu, ale chybí jim podrobnější informace. Kdo, kdy a co má vlastně udělat?

O pomoc požádal až dvojnásobek žen

Počty domácího násilí (dále jen DN) nejsou přesně známy, protože se odehrává v soukromí a to, že vás partner (méně často partnerka, ale i tyto případy existují) psychicky týrá nebo dokonce fyzicky napadá rozhodně není věc, kterou by se chtěl někdo chlubit. Nehledě na to, že pokud by se dotyčný o tom dozvěděl, situace doma by se ještě zhoršila.

Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

Dle údajů ROSA  (organizace specializující se na pomoc ženám a jejich dětem jako obětem domácího násilí) se v době koronavirové pandemie zdvojnásobil počet týraných žen, které se na organizaci obrátily. Pracovníci  organizace strávili hovory s oběťmi DN přibližně trojnásobek času v porovnání s „normálním“ stavem.

Agresor a oběť

Oběťmi fyzického násilí jsou převážně ženy. Dle jedné statistiky data se jedná o 92 až 98 %. Vysvětlení je logické, jsou fyzicky slabší. Co se týká psychického násilí, zde tento nepoměr rozhodně nemusí být tak velký.  Existuje řada případů, kdy ženy své muže a mnohdy i děti svým chováním psychicky týrají, jenže muži se o pomoc obracejí zřídka, takže se případy do statistik vůbec nedostanou.

Mezi typické oběti patří matka jednoho až dvou dětí, vyučena nebo se středoškolským vzděláním. Je na mateřské dovolené nebo bez práce a žije ze sociálních příspěvků, mnohdy mívá dluhy, její sociální kontakty jsou omezené, takže nemá svou bezútěšnou situaci ani komu říci. Z partnera má strach, bojí se také o své děti, uvažuje o odchodu, ale nemá kam jít a bojí se partnerovy reakce. Agresor je vyučený nebo má pouze základní vzdělání, často bývá bez práce nebo pracuje nelegálně, pije alkohol, mnohdy byl již soudně trestán. To však neznamená, že DN se neodehrává za dveřmi bytu dvou na vysokoškoláků, kteří na první pohled žijí v idylickém svazku.

Vykázání násilníka v praxi

Často se děje přivoláním policie obětí ve vyhrocené situaci. Dle informací Ministerstva vnitra ČR, pokud policie zjistí, že se v daném případě jedná o DN, přičemž hrozí další útoky, je oprávněna násilníka rovnou ze společného obydlí vykázat. Zároveň mu zakáže vstup do společného obydlí a jeho bezprostředního okolí na dobu 10 dnů. Tato doba nemůže být v žádném případě zkrácena. Policista takto rozhodne z úřední povinnosti, tzn. pokaždé, jsou-li pro takový postup splněny podmínky. Souhlas ohrožené osoby (např. partnerky, dítěte, rodiče) se nevyžaduje. Vykázaný agresor si pak může do 24 hod v doprovodu policie vyzvednout z obydlí osobní věci a věci pro výkon svého povolání. Policie by zároveň měla poučit oběť i násilníka, jak dále postupovat. Do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání policie provede kontrolu, zda  rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná i ohrožená osoba.

Obrátit se na soud mohou i šestnáctileté děti

Oběť násilí se může obrátit také na soud, který může v rámci předběžného opatření na její návrh agresora vykázat na delší dobu, a to minimálně na měsíc, maximálně pak na půl roku. Tato doba má umožnit oběti, aby nasbírala vnitřní sílu, zvážila další postup, např. jestli podat žádost o rozvod a hledat samostatné bydlení, a podnikla alespoň základní kroky. Pouze doufat v to, že násilník se během odloučení změní v láskyplného a chápajícího manžela je, zejména pokud se DN opakovalo, poněkud naivní.

S žádostí o ochranu před DN se může obrátit na soud nejen oběť DN, ale v podstatě kdokoli, kdo ve společné domácnosti žije, tedy např. i dítě nebo rodič oběti. Je důležité vědět, že v případě dítěte, toto nemusí být zletilé, stačí když dovrší 16 let, což je věk procesní způsobilosti, tedy způsobilosti samostatně vystupovat před soudem.

Týrání je trestným činem

Na závěr ještě uveďme, že týrání osoby blízké nebo osoby žijící ve společném obydlí je trestným činem, za který hrozí odnětí svobody na šest měsíců až čtyři léta.