Tatarští nájezdníci: Zachraň se, kdo můžeš!

Tataři – tento název začala pro mongolské nájezdníky užívat jako první ruská knížata a později i někteří evropští kronikáři, kteří jim ale také říkali “Tartaři”. Opravdu Tartaři. Nakonec tak byli označováni všichni asijští nájezdníci.

Dobyvatelé

Roku 1206 byl prohlášen ve východní části dnešního Mongolska velkým chánem čili Čingischánem muž jménem Temüdžin (vládl do roku 1227). S ním v čele začali dobývat území v Číně a Rusku, ovšem roku 1223 se poprvé dostali až do Evropy.

Mezi Evropany vzbuzovali hrůzu – byli velmi odvážní, ukáznění a krutí. Taktiku založili na tom, že se při střetu s nepřáteli dávali na ústup, což byla však jen lest, protože je posléze napadli ze zálohy – to Evropané považovali za nerytířské chování.

Také se dokázali velmi rychle přesunovat – v podstatě jim to umožňoval kumys – kvašené kobylí mléko. Nezdržovali se přípravou jídla, díky tomuto výživnému pokrmu mohli zůstat v sedle i deset dní. Provázela je také pověst, že nemají s nikým slitování.

Tataři v našich legendách

U nás se nakonec dostali “jen” na Moravu, kde vznikla ohledně nich řada pověstí.

Hrdinou jedné z legend byl moravský zeman Svatoš, který se před Tatary ukryl i s rodinou a služebnictvem do velké jeskyně. Byl přesvědčen, že našel úkryt bezpečnější, než byl jakýkoliv hrad, a nechal zavalit vchod velkými kameny. Jenomže – jeden jeho zbrojnoš úkryt Tatarům vyzradil. Žádal za to podíl ze zemanova majetku.

Svatoš se svými muži odešli do lesa na lov potravy, když vtom se přihnali Tataři a vypáčili kamenné zátarasy. Uvnitř jeskyně ale byli pouze starci, ženy a děti – a také kněz, který povzbudil prý ostatní ke zpěvu, což Tatary mírně řečeno zaskočilo.

A stal se prý zázrak – bílý plamen sežehl všechny Tatary, kteří stáli u vchodu, a když to viděli jejich druhové, dali se na útěk. Takto zmatení padli do rukou Svatošovi a jeho mužům. Ten je pronásledoval tak dlouho, až ustoupili z Moravy, a za odměnu dostal od krále Václava I. velikánský kus lesa, kde si postavil hrad Mírov (ten patří skutečně k nejstarším moravským hradům – není však zcela jisté, kdo byl jeho skutečným stavitelem).

Existují další a další legendy, kupříkladu ta o obležení Olomouce, historici však namítají, že neexistuje důkaz o tom, že by Olomouc byla někdy dobývána Tatary.

Kronika

V polovině minulého století byla objevena “Tajná kronika Mongolů“, která se dochovala v přepisu čínskými znaky, a která byla sepsána zřejmě roku 1240.