Z odložených splátek přece jen může být škraloup

Karanténa, nouzový stav, nižší příjmy, zavřené školy, ošetřovné. Ale také možnost odložit platby nájemného nebo splácení půjček, získat finanční podporu od státu. I takto lze definovat hlavní témata spojená s aktuální epidemií koronaviru v České republice. Odklad splátek se stal poměrně populární záležitostí a využila jej i spousta lidí, kteří by jinak byli schopní dluhy platit. Teď se ovšem ukazuje, že i když se odklad splátek neprojeví negativním zápisem v registru dlužníků, banky si ho budou ještě dlouho pamatovat.

Splácení mají odloženo statisíce lidí

Podle informací ČTK si u bank do konce dubna letošního roku požádalo o odložení splátek více než čtvrt milionu klientů, a to ještě není konečné číslo. O odklad splátek šlo žádat i nadále, navíc se mohl vyřídit také u všech nebankovních společností. Definitivní čísla o odkladech budeme znát až za několik měsíců, ale již nyní se dá odhadnout, že k půl milionu žádostí nebude daleko.

Stát sliboval, že odklad se do registrů negativně nezapíše

Odklad splátek související s letošními nouzovými opatřeními státu byl umožněn všem klientům, kteří si o něj chtěli požádat. Prokazování souvislosti s koronavirem nebylo vyžadováno. Stát také připravil program odkladu splátek tak, aby se neprojevil negativním zápisem v Bankovním či Nebankovním registru klientských informací (BRKI, NRKI).

Jenže už jsme v médiích zaznamenali zprávy, že se odklad splátek stejně projevil jako žadatelův škraloup a že s dalším úvěrem lidé uspějí jen v případě nebankovní půjčky, banky jim dveře zavírají. Jak je to tedy se slibovanými zápisy v registrech a proč je z odkladu splátek najednou problém?

Stát svůj slib dodržel

Co je negativní zápis v registru? Zápisy v registrech mohou být dva – negativní a pozitivní. Zatímco ten pozitivní je například informace, že klient má úvěr, v jaké výši a na jak dlouho, dále data o provádění pravidelných splátek, tak v případě negativního zápisu jde o záznamy, že dlužník nesplácí řádně, že je se svými splátkami ve zpoždění, případně že nesplácí vůbec. A to je špatné světlo, které dopadá na úvěrovou historii každého žadatele o další úvěr.

Odklad splátek byl ze zákona realizován formou úpravy splátkového kalendáře. Ta patří mezi standardní změny smluv, které však banky a nebankovní společnosti také posílají jak data do registrů – i když se jedná o zápisy pozitivní. Slib byl tedy dodržen, negativním zápisem se odklad splátek neprojeví.

Banky mají svou hlavu a dlouhou paměť

Skutečnost je nyní taková, že banka, respektive pro banky společný Bankovní registr klientských informací, má dlouhodobou paměť a vyhodnocuje úvěrovou historii klienta jak z negativních zápisů, tak samozřejmě i z těch pozitivních. Takže pokud si klient požádal během nouzových opatření o odklad splátek, banka (celkem logicky) předpokládá, že měl finanční potíže.

Odklad splátek je totiž spojený s prodloužením doby trvání půjčky, přičemž za celé prodloužení si banky i nebankovky nadále počítají úroky. Odklad se proto výrazně prodraží, hlavně těm, kdo jsou v první polovině splácení svého dluhu, kdo dluží ještě vysokou částku.

Dobrovolně si nikdo svůj úvěr prodražit nenechá, a tak je (z pohledu banky) nasnadě, že odklad splátek byl vyžádán právě pro aktuální finanční potíže, u nichž se jen těžko odhaduje, jak dlouho budou ještě trvat.  Nemůžeme se proto bankám divit, že klientům, kteří mají splátky odloženy, banky další úvěr dát nechtějí, že odklad splátek se pro ně stal škraloupem.

Zdroj obrázku: fizkes / Shutterstock.com