Koronavirové období se podepsalo na obsazenosti záchranné stanice v Pavlově

O zraněná zvířata se starají v záchranné stanici Pavlov. Foto: Kraj Vysočina

HAVLÍČKOBRODSKO – Na okraji obce Pavlov u Ledče nad Sázavou upoutá každého návštěvníka u odbočky na Stanici Pavlov vydry v nadživotní velikosti ze slámy. Přijedete do údolí, kde protéká Pavlovský potok, v jehož blízkosti jsou tůně pro obojživelníky, rybníček pro vodní ptactvo a severní okraj záchranné stanice lemuje les. Tady nalezená a odchovaná mláďátka nebo poraněná volně žijící zvěř dostávají druhou šanci na nový život. Pracovníci záchranné stanice od začátku letošního roku přijali přes 400 zvířat v nouzi. To je podle ředitele Zbyška Karafiáta více než za stejné období loňského roku.

„Lidé byli v minulých měsících více doma, pozorovali okolí a také hojněji vyráželi samostatně do přírody, kde si všímali abnormalit v životě zvířat. A tak nám do stanice denně přibývali noví obyvatelé z celé Vysočina, ale také za sousedních regionů – veverky, netopýři, kuny a mláďata ptáků, např. kalous ušatý, puštík obecný, káně rousné, strakapoud malý. Je to důsledek především kalamitní těžby,“ říká Zbyšek Karafiát s tím, že nejdojemnější příběh se váže k sýkorkám nalezeným v Jihlavě.
Příběh, nad kterým zůstává rozum stát, se začal psát v dubnu v Jihlavě, kde těsně za brankou rodinného domu někdo odložil budku se sedmi mláďaty sýkory koňadry. Ptáčata se díky rozhodnosti majitelů domu dostala rychle do záchranné stanice Pavlov, kde se podařilo čtyři sýkorky zachránit, vykrmit a připravit na návrat do přírody. Příběhů s dobrým koncem píše stanice Pavlov nepočítaně.

Denně sem lidé nosí nalezená mláďata nebo zraněné živočichy, většina případů je však ohlášena jen telefonicky a přes síť spolupracovníků stanice a dobrovolníků se dostávají do „rehabilitace“ v Pavlově. Tak tomu bude i v případě dvou srnčat Dary a Dáši, nových obyvatel stanice po tom, co jim matku srazilo auto. Většina zvěře je hned po uzdravení a povinné karanténě nebo po zesílení a získání samostatnosti vypouštěna zpět do volné přírody – např. byl vypuštěn kriticky ohrožený druh lelka lesního nebo silně ohrožený včelojed lesní. Ve Stanici zůstává pouze ta zvěř, která by kvůli zdravotním a dalším handicapům ve volné přírodě nepřežila. A tak se v Pavlově zabydleli například vydra Mája, liška obecná Lukáš, kuna Libuška, výr velký Kuba, káně rousné Hugo, orel královský Karel, sova pálená Žofka, luňák červený Pepina nebo krkavec Ruby. Některé živočichy si Stanice vyměňuje v rámci chovu se ZOO – např. bukáčka malého, který měl zlomené nohy, si přestěhovali v ZOO Praha, ale i mládě muflona si převzali v obůrce. V rámci Evropského záchranného programu (EAZA) se podařilo odchovat už čtyři mláďata norka evropského, z nichž dva jsou ve Finsku a jeden v Polsku.

Kraj Vysočina podporuje dlouhodobě fungování Stanice Pavlov ročně částkou 1,3 milionů korun. I díky krajské podpoře může být modernizováno zázemí pro záchranu zvířat. „Aktuálně například dokončujeme čtyři nové voliéry s umělými tůňkami, v minulosti se podařilo rekonstruovat školicí environmentální centrum,“ přibližuje Zbyšek Karafiát.

Stanice připravuje vzdělávací a výukové programy pro mládež. Mezi nejoblíbenější zastavení patří mezi dětmi babiččin dvoreček s vodním ptactvem, vydří domeček, žabí hrad a doskočiště, broukoviště a hmyzí hotel nebo hadí líheň. Téměř každý den pak nechybí diváci při krmení největších dravců. Že je o výukové programy ve Stanici Pavlov zájem, potvrzuje úctyhodná účast 1 667 dětí v roce 2019.