Zneuznaný Prokop Diviš a jeho hromosvod: Ke dvoru jej pozvala i Marie Terezie – ale jen jako baviče

Prokop Diviš

Prokop Diviš (1698 – 1765) působil jako kněz v Příměticích (dnes součást Znojma). Byl členem řádu premonstrátů, kteří se zajímali i o vědu. Měl tedy štěstí, jelikož ho zaujaly přírodní vědy.

Experimenty

Elektřinou se začal zabývat v roce 1745 – elektřinu, respektive třecí elektřinu, si vyráběl pomocí skleněné koule, která se otáčela, a kterou třel koženým polštářkem naplněným žíněmi.

Zvěsti o jeho experimentech se dostaly až k Marii Terezii, která jej vlastně pro zábavu pozvala ke dvoru. Diviše těšilo, že je takový zájem o jeho kousky (byl dokonce císařovnou odměněn zlatou medailí), ale zároveň jej i trochu mrzelo, že je znám pouze jako bavič. Ve svých očích byl seriózním badatelem.

Machina meteorologica

Časem ho napadlo, že elektřinu musí být možné odvést i z mraků. Sestavil tedy přístroj, který nazval machina meteorologica. Ten zasadil do železného podstavce a upevnil na 42 metry vysoký, plechem pobitý stožár. Od podstavce vedly k zemi tři řetězy, jejichž konce zapustil asi půl metru pod zem a zasypal je železnými pilinami a zeminou.

Myslel si, že kovové hroty, které byly na jeho přístroji, vysají z mraků elektřinu, ale to se nestalo. Jeho mašinka však uměla něco jiného – byla hromosvodem (vlastně bleskosvodem) – a za to vděčil kovovým řetězům, které fungovaly jako uzemnění.

Hned prvního dne, kdy jej instaloval na farní zahradě, tedy 15. července 1754, se přístroj dočkal svého využití. Takto sloužil až do roku 1760 a svoji smysluplnost tak dokázal více než dobře.

Závist

Avšak za svůj vynález se vděku nedočkal. Jak jinak, byl farníky považován za podivína, který se zabývá hloupostmi. A jistě svou roli sehrála i závist, vždyť se o něj zajímala samotná císařovna. Někteří další církevní hodnostáři tak využili nevědomosti místních lidí a podařilo se jim je přesvědčit, že sucho, které tehdy vládlo, způsobil právě Divišův přístroj.

Žádali tedy svého faráře, aby tuto věc odstranil, a když odmítl, v noci ji tajně strhli. Když je za rok pro změnu sužovaly silné bouřky, přišli Diviše prosit, aby machinu meteorologicu znovu postavil. Ten je ale vyhnal a pustil na ně dokonce psy.

Nemůžeme však vyčítat vesničanům, že mu předtím nevěřili – dlouho se věřilo tomu, že blesk je projevem boží vůle, které se nemůžeme vzepřít.

Ale to již Prokop Diviš zahořkl. Rozhodl se nejen zanechat svého bádání, ale nedokončil ani svůj spis o elektřině.