Zřícenina hradu Dobronice: Na tomto místě se prý nacházejí tajné chodby, ale hlídá je velký černý pes s ohnivým jazykem

Dobronice

Nedaleko Bechyně, na skalnatém ostrohu nad pravým břehem Lužnice, nalezneme zříceninu hradu Dobronice.

Historie

Poprvé je o něm zmínka roku 1322 jako o sídle vladyckého rodu z Dobronic, ovšem v roce 1455 se stal majetkem Rožmberků. Na začátku 16. století byl za pánů ze Rzavého pozdně goticky přestavěn.

V roce 1691 jej získali jezuité z Nového Města pražského, kteří hrad využívali jako letní rezidenci. Roku 1727 však přenesli správu panství na zámek v Opařanech a hrad byl využíván pouze v době sezonních prací. Když došlo roku 1773 ke zrušení řádu, hrad byl zkrátka ponechán svému osudu.

V roce 1790 dal zástupce studijního fondu, který z bývalého jezuitského majetku financoval školy, správce František Halbiger, rozebrat střechy a tesané kameny z rohů oken a dveří. Tento materiál pak rozprodával. Zbytek nechal k volnému využití na stavební kámen a hrad se rychle měnil ve zříceninu. V současnosti patří firmě Panství Bechyně SE, jejímž majitelem je podnikatel Josef Šťáva.

Dochoval se obkrouhlý bergfrit (hlavní věž), zabudovaný do čelní hradby, zdivo východního gotického paláce, torzo obytných prostor s klenutými stropy a pozůstatek kaple.

Pověsti

Tajemné je údajně dobronické podzemí. Vypráví se, že pod borovicí, která roste ve zřícenině, je někde skrytý vstup do tří chodeb – jedna z nich má vést do dobronického mlýna, druhá podcházet řeku a ústit kdesi v hlubokém lese a třetí prý má mířit do vzdálenějších Všechlap. A právě v chodbách se zjevují přízraky bezhlavých rytířů, a pokud sem proniknete, dejte pozor i na velkého černého psa s ohnivým jazykem, který dokáže být velmi agresivní vůči případnému vetřelci. Jenomže nikdo vstupy do podzemí dosud nenašel, a tak se jen pověsti o těchto strašidlech přenášejí z dávných dob z pokolení na pokolení.

Záhadná je i zlatá kvočna, která se ukrývá s dvanácti zlatými kuřaty ve skalnaté stráni. Skála se čas od času otevře, kvočna vyjde ven a pronikavě zazpívá. Ale to není dobré znamení – svým zpěvem předvídá nějakou tragickou událost. Zjevila se prý kupříkladu v husitských dobách, předpovědět měla i bitvu na Bílé hoře. Objeví se údajně dvanáctkrát a pak ve skále navždy zmizí. Nikdo ovšem neví, jestli již všechny možnosti vyčerpala nebo ji a nás ještě něco čeká.