KORONAVIRUS: Kvůli nárůstu covid-pozitivních se v Praze buduje polní nemocnice. Vláda představila také pomoc firmám a podnikatelům

Zdroj: online vysílání

Česko – Podle aktuálních dat se koronavirová situace v Česku nadále zhoršuje, za včerejšek bylo diagnostikováno nejvíce pozitivních od počátku epidemie, tedy 9 721. Reprodukční číslo R pak podle slov ředitele Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku (ÚZIS) Ladislava Duška dosahuje k hodnotě 1,44. S ohledem na narůstající počty osob, jejichž zdravotní stav vyžaduje hospitalizaci, byla zahájena stavba záložních nemocničních kapacit v pražských Letňanech. Jelikož opatření, která byla kvůli omezení šíření nákazy zavedena, samozřejmě tvrdě dopadla na mnoho subjektů, vláda také představila různé kompenzační mechanismy.

Aktuální epidemiologický stav

„Jsme na počátku doby, která bude nesmírně složitá, čekají nás minimálně tři týdny, kdy počty nemocných budou narůstat,“ zahájil již dopolední tiskovou konferenci týkající se aktuální epidemiologické situace v Česku ministr zdravotnictví Roman Prymula. Ten sice dle vlastních slov doufá, že tento růst nových covid-pozitivních pacientů nebude trvat po celé následující tři týdny, ale minimálně s deseti až čtrnácti dny je údajně třeba počítat.

„Stávající situaci charakterizuje to, že epidemie prostupuje naší populací velice rychle, nemoc se šíří a taky poroste počet aktuálně pozitivních pacientů, kteří virus mohou šířit dál, pokud nejsou izolováni. Právě to musíme nyní řešit. Problémem také je – kromě toho, že pozorujeme nárůst zásahu zranitelných obyvatel – seniorů ad. – velký objem nově nakažených,“ shrnul Ladislav Dušek (ÚZIS). Jeho slova pak přesnými daty doplnila také hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová. Jak upřesnila, počty realizovaných testů se za poslední měsíc téměř zdvojnásobily, jen za včerejšek bylo otestováno 34 619 lidí. V uplynulém týdnu tak bylo prováděno 1 586 v přepočtu na 100 000 obyvatel, průměrný denní přírůstek pak činí 6 894. Stálý nárůst pozitivně diagnostikovaných a ani vysoké procento pozitivních z celkového počtu testovaných pak rozhodně nejsou nijak příznivé údaje.

Jak tedy Prymula upřesnil, aktuálně je třeba držet se dvou základních priorit – zastavení nárůstu dalších pozitivních pacientů a vybudování dostatečných nemocničních kapacit. V prvním případě pak ministr zdravotnictví vyzval všechny, kdo si jej mohou dovolit, k osobnímu lockdownu. „Každý by měl začít sám u sebe. Buďte co nejvíce doma, to je zdaleka to nejúčinnější, zásadní je omezit počet kontaktů, jedině tak jsme schopni snížit virovou zátěž, kterou v populaci máme,“ dodal.  V případě druhém je pak třeba učinit konkrétní kroky k navýšení počtu dostupných lůžek. Jak tedy ministr zdravotnictví informoval v rámci druhé tiskové konference, která proběhla po mimořádném jednání vlády, Jan Hamáček již představil opatření, které umožňuje vybudovat záložní zdravotnické zařízení, a to v pražských Letňanech. Prostor má být temperován a na jeho obsluze se dominantně bude podílet Armáda ČR. Polní nemocnice s pěti sty lůžky (10 ventilovaných, zbytek spíše pro pacienty s lehčím průběhem nemoci) pak bude personálně vycházet z vlastních (armádních) zdrojů, ale v oblasti cateringu, ale i další obsluhy (praní prádla ad.) bude napojena na nemocnici Na Bulovce.

„Za předpokládaných podmínek bychom měli využít jen kapacity v kamenných nemocnicích, ale nemůžeme riskovat, že kdyby došlo k jakémusi peaku a denně by bylo potřeba o několik set lůžek více, nebyli bychom je schopní poskytnout. Proto je jasné, že musí být připraveny záložní kapacity. Připravovaná nemocnice bude určena pro pacienty s lehčím průběhem a byla by využita jen tehdy, pokud by nemocnice již byly zahlceny,“ ubezpečil Prymula. Jak také dodal, budování dalších podobných objektů je spíše hypotetické, jelikož i kapacity armády jsou limitované a v postavené nemocnici v Letňanech budou prakticky kompletně využité. Podobné místo by sice mohlo vzniknout např. i v Brně v prostorách tamního výstaviště (na tomto návrhu již pracuje brněnský magistrát), ovšem v tomto případě je problémem nedostatek personálu – ten by tak na místo musel zamířit z jiných zdravotnických zařízení.

V souvislosti s personálním zabezpečením byla v průběhu dnešního mimořádného jednání vlády ministerstvem zdravotnictev také revidována zavedená opatření, upravena tak byla pracovní povinnost pro mediky a další studenty zdravotnických škol, která již nebude zaměřena jen na síť páteřních nemocnice, ale bude se týkat všech zdravotnických zařízení, která potřebují pomoc. Seznam zařízení, kam medici mohou nastoupit, tak bude zrušen a jejich pomoci budou moci využít všechny nemocnice, které se ocitnou v personální nouzi.

Prymula kromě toho doplnil, že na základě nové normy bude v rámci nouzového stavu umožněno také vynechání různých pracovních/pracovně-lékařských prohlídek – na bázi čestného prohlášení tak bude možné klasickou strukturu různých periodických prohlídek obejít.

„Chci na závěr říci, že se snažíme upravit komunikační strategii, chceme maximum dat publikovat na webu, a to po celou krizovou dobu. Budeme informovat veřejnost pravidelně třikrát týdně, v pondělí, středu a pátek v krátkých desetiminutovkách. Věřím, že data pomohou k tomu, aby dokreslila obrázek o situaci a lidé věděli, proč při zaváděných opatřeních uvažujeme tak, jak uvažujeme,“ shrnul pak ministr zdravotnictví.

Finanční pomoc

Kromě opatření týkajících se omezení šíření koronaviru vláda jednala také o ekonomické podpoře těch, jichž se drtivě dotkla. Ministryně financí Alena Schillerová tak oznámila pokračování tzv. pětadvacítky – lidé (OSVČ, ale i malá s. r. o.), kteří museli uzavřít své provozy, budou mít od počátku až do konce uzavření (jak v nouzovém stavu, tak během doby po jeho skončení, kdy např. budou různá opatření zavedena rozhodnutím vlády) nárok na 500 Kč/den. „Do okruhu žádajících budou zařazeni také lidé, kteří jsou na daném provozu závislí alespoň v 80 % příjmů. Jedinou podmínkou pro čerpání je, že žadatel nesmí čerpat jinou vládní pomoc (např. Antivirus), zákon by měl být projednán ve stavu legislativní nouze tak, aby mohli všichni začít čerpat co nejdříve,“ upřesnila Schillerová.

Vláda na dnešním jednání také schválila dotační program ošetřovného pro OSVČ, a to ve výši 400 Kč/den.

Podnikatelům pak nepochybně pomůže i změna návrhu zákona o EET, ten by měl namísto letošního ledna vstoupit v platnost k 1. 1. 2023. „Jsme ve složité ekonomické situaci, musíme zachránit podnikání, proto EET odsuneme na rok 2023, ekonomika se bude muset revitalizovat. Řada firem bude ve ztrátě. Nemůžeme také organizovat semináře, veletrhy, podnikatelé se určitě nebudou starat o nákup pokladních zařízení apod.,“ zdůvodnila rozhodnutí ministryně.