KORONAVIRUS: Návrat do škol příští týden se nekoná, nouzový stav až do prosince

Zdroj: Pikist

Česko – Jak již naznačila včerejší téměř noční tisková konference, na níž byla opět vyhlášena další protikoronavirová opatření, jen tak se život v Česku do normálu nevrátí. Navzdory dřívějším slibům Romana Prymuly, že minimálně žáci prvních stupňů se po prodloužených podzimních prázdninách bezpodmínečně vrátí, bylo dnes oznámeno, že k návratu do školních lavic během příštího týdne rozhodně nedojde. A podobná je situace i s uvolňováním již zavedených opatření, vláda totiž plánuje prodloužit tzv. nouzový stav až do 3. prosince.

Nouzový stav

Jak oznámil premiér, sněmovna žádost o prodloužení nouzového stavu projedná tento pátek dopoledne, dle jeho slov je prodloužení nezbytné kvůli trvání krizových opatření, bez nichž není možné pandemii zvládnout. „Doufám, že opozice pochopí vážnost situace a žádost schválí, je to velmi důležité hlavně pro ochranu zdraví a životů našich spoluobčanů,“ dodal Babiš. Jak následně ubezpečil Roman Prymula, neznamená to, že všechna aktuálně platná opatření budou trvat po celou dobu nouzového stavu. „Vypínat jednotlivá opatření budeme dle dat, jsme teď téměř na vrcholu, jakmile začne docházet k poklesu, budou se opatření uvolňovat. Musíme se ale dostat na reprodukční číslo s hodnotou 0,8 a co se týká absolutních počtů nově diagnostikovaných, číslo musí být pod 1 000,“ doplnil. Nárůsty nových pacientů s nemocí covid-19 se přitom v posledních dnech pohybují v hodnotách mezi 10 – 15 000 denně.

Antigenní plošné testování

Vláda se pak shodla na plošném antigenním testování napříč sektorem sociálních služeb tak, aby bylo možné ochránit zejména zranitelné skupiny obyvatelstva. Ačkoliv by se mělo jednat o testování „plošné“, rozhodně nebude mít podobný charakter jako třeba na Slovensku, kde je de facto povinné. Podobný model by neměl dle Prymuly v Česku smysl, když až 30 % české populace aktuální opatření nepodporuje. Testování tedy bude dobrovolné, ale předpokládá se, že s ohledem na to, že bude probíhat ve prospěch zdraví v daných zařízeních, lidé se mu podrobí. „Testovat budeme ve vybraných segmentech, kdy tím prioritním je sociální péče. Tato zařízení budeme testovat v plošném režimu, start bude příští týden, testováni budou klienti i personál, a to pravidelně každý týden. Cílem je zachytit jednotlivé klastry, které v těchto zařízeních vznikají,“ upřesnil Roman Prymula s tím, že se počítá s cca 200 000 testů týdně. Ve veřejné sféře pak bude testování kompletně hradit pojišťovna, v případě podniků, které se pro antigenní testy také rozhodnou, uhradí pojišťovna aplikaci a podniky materiálovou složky.

Školy

To, že školy (a to ani první stupně) se navzdory předchozímu ubezpečování jen tak neotevřou, pak na základě „tlaku“ veřejnosti, ale i ministra školství, bylo také potvrzeno. „První stupně neotvíráme, protože pokles ještě nenastal, potřebujeme vědět, že tento týden bude lepší než týden předcházející. Teď sice máme nižší čísla, ale nejsou reprezentativní, potřebujeme hodnoty dneška a čtvrtka, abychom mohli říci, zda pokles nastal, nebo ne,“ vysvětlil Prymula. Uznal ale, že oznámit změny až v pátek by bylo pro školy, ale i rodiče organizačně nezvládnutelné. „V pondělí se do školy určitě nepůjde, ale v pátek řekneme předpokládány termín. Otevření nelze odvinout od toho, že dopředu řekneme, kdy to bude,“ dodal ministr zdravotnictví.

Pomoc ze zahraničí

Vláda zároveň jedná o přijetí možných forem pomoci ze zahraničí, a to jak v rovině personální, tak i materiální. Podle slov Prymuly dorazí tým amerických lékařů – je však třeba vyřešit možnosti jejich pobytu na území ČR, pokud půjde o pomoc z NATO, tito lidé mohou působit ve vojenských zařízeních, s těmi veřejnými je to již problematičtější. Zatímco většina politických stran tuto pomoc ze zahraničí vítá, SPD Tomio Okamury se vyslovila rázně proti. Komunisté by pak uvítali také pomoc z dalších zemí, nejen těch západních…Do Česka zároveň míří i rozsáhlá materiální pomoc. „Materiálových nabídek přichází mnoho, s ventilátory jsme již saturováni, co je pro nás stěžejní, jsou přístroje oxygenátory, protože se ukázalo, že saturace kyslíkem je důležitější než ventilátory. Chceme, aby přístroje byly dostupné, míří jich sem 1 500 z Nového Zélandu a 500 z Německa,“ uzavřel Prymula.