KORONAVIRUS: Ministr Blatný představil možné scénáře pro budoucí „covidové Česko“

Zdroj: online vysílání

Česko – Dnes odpoledne se konala další z řady pravidelných tiskových konferencí ministerstva zdravotnictví, kde byla prezentována aktuální data týkající se šíření nového typu koronaviru na českém území. Ministr zdravotnictví Blatný zároveň představil první obrysy nového systému, jímž by se Česko v následujících obdobích mělo v souvislosti s mírou postupující nákazy řídit.

Pokud bychom měli stručně shrnout aktuální epidemiologickou situaci, bylo by možné říci, že ačkoliv poměr pozitivních testů vůči všem realizovaným stále neklesá (podobně jako počty nově diagnostikovaných), stav se aktuálně podařilo stabilizovat. Kromě toho také funguje trasování, ačkoliv v mnoha případech se nedaří zjistit primární zdroj nákazy. „Za poslední měsíc je vidět, jak narůstají počty provedených testů v týdenních cyklech. Procento pozitivních – byť výskyty se zpomalily – z celkově testovaných se pohybuje kolem jedné třetiny. Naše laboratoře a odběrová místa jsou schopna zvládnout cca 52 000 testů denně, takže se daří rychle dostávat pozitivní do izolace a jejich kontakty do karantény,“ shrnula hlavní hygienička Jarmila Rážová.

Situace není vyřešená

Podle Ladislava Duška (ÚZIS) v ČR i nadále dochází k masivnímu komunitnímu šíření, ale trendy neeskalují, jak doplnil, epidemiologická situace však určitě není vyřešená nebo zvládnutá. Navíc všechna publikovaná čísla zachycují jen skutečně data týkající se reálně testovaných, lze ale předpokládat, že v populaci je mnohem větší počet nakažených, o nichž systém zatím neví. „Denní testovací objem se pohybuje kolem 40 000, což je na Česko dostačující. Ačkoliv počty nově nakažených jsou vysoké, reprodukční číslo R je již delší dobu rovno 1. Poslední dva týdny jsou v podstatě vyrovnané s mírnými poklesy,“ upřesnil Dušek. Dle jeho slov však zároveň dochází v průměru k cca 7% poklesu nových nákaz ve srovnání s prvním týdnem v říjnu (od 14. 10.), kdy byla zavedena stávající omezující opatření. Začínají se postupně projevovat také rozdíly mezi regiony, např. nejlepší epidemiologická situace je aktuálně v Praze, jiné regiony se naopak nachází ve fázi stagnace či mírného růstu.

Ohrožení senioři a rizikové osoby

Ačkoliv by se dalo říci, že při pokračování stávajícího trendu by mohlo dojít skutečně ke zpomalování šíření nákazy, bohužel narůstá počet nakažených seniorů a osob ze zranitelných skupin. Jen v říjnu bylo 15 % ze všech diagnostikovaných nad 70 let a 7 % nad 75 let. Počty nakažených seniorů tedy zatím stále rostou, což potvrzují i krajské hygienické stanice mapující ohniska nákazy. Sociální zařízení jsou zároveň nejčastějšími ohnisky v ČR, počty těch zasažených koronavirem rostou, jen za uplynulý měsíc bylo určeno na 210 ohnisek s cca 5 000 nově nakaženými pacienty z rizikových skupin. Právě tito lidé také nejčastěji vyžadují lékařskou péči, a tak jejich zdravotní stav nezřídka vyžaduje hospitalizaci. Sice zatím nedošlo k černým scénářům a zdravotnický systém je alespoň v základu stabilizovaný, denní čistý nárůst nemocničních příjmů je cca 200. Toto číslo ale může v následujících dnech a v souvislosti s plošným testováním rizikové populace také rychle stoupnout. Totéž pak platí i pro hospitalizace na JIP, kam denně přibývá cca 30 osob a aktuálně v rámci celé ČR intenzivní péči vyžaduje na 1150 lidí. Limity zdravotnického systému jsou ale dány také zvyšující se nákazou mezi zdravotnickými pracovníky, covid+ jich je aktuálně 13 800.

„Není čas na nadměrný optimismus, dodržujme všichni maximálně opatření, čím více je budeme dodržovat, tím kratší dobu budou trvat. Je možné zvýšit procento home office, je možné snížit kontakty mezi přáteli, je to jen o osobní zodpovědnosti. Mějte také na paměti přetížené zdravotnictví, všem, co se podílí na péči o pacienty, děkuji – bez nich bychom tu být nemohli,“ prohlásil Blatný, který také poděkoval za pomoc armády.

Modely dalšího vývoje a nový systém opatření

Podle epidemiologické skupiny, která modeluje různé situace šíření nákazy, je tu pak více možných variant. Dle té, kdy se epidemii daří brzdit, je však základním předpokladem, že dochází k velkému uplatnění opatření a dochází k efektivnímu omezení kontaktů – pracovních i volnočasových. „V takovém případě bychom brzdit mohli rychle, ta šance tu je, ale bohužel dle aktuálních čísel ta realita bude spíše velmi pomalé brzdění, které by probíhalo celý listopad,“ upřesnil Dušek.

Odborníci pak zároveň pracují na systému, který bude uplatňován v následujících měsících. Jeho základem bude tzv. rizikové skóre, které do svých statistik implementuje také ÚZIS. Skóre se bude vázat ke konkrétním protiepidemickým opatřením, kdy cílem je co nejvyšší transparentnost a přehlednost.  „Skóre bude hodnoceno určitou barevnou škálou a bude mít možnost zaměřit se také na kraje, nejen na celou zemi,“ upřesnil Blatný s tím, že kdyby se situace napříč republikou zásadně lišila, bylo by možné reagovat lokálně.

Skóre bude vypočítáváno dle 4 parametrů

  • 1) 14denní incidence onemocnění na 100 000 obyvatel
  • 2) 14denní incidence v populaci seniorů (opět na 100 000)
  • 3) zjednodušený výpočet reprodukčního čísla R
  • 4) pozitivita testů

Tyto parametry budou základem pro barevné škálování v pěti stupních pohotovosti od bílé, zelené, přes oranžovou, červenou až k fialové (a bude vyjadřována míra rizika, např. 20 %, 50 % apod.). Ke změně daných opatření dojde ale tehdy, až určitá úroveň rizika bude trvat po určitou dobu. Modelová tabulka by měla být ideálně validována během příštího týdne.