Lidská stolice jako lék

Ilustrační foto

Díky úžasným pokrokům ve vědě a medicíně jsou dnes lékaři schopni transplantovat leccos – kosti, šlachy, kůži nebo dokonce celé orgány, např. dělohu, játra či srdce. O tzv. fekální transplantaci, tedy vpravení cizí stolice do těla příjemce, většina laiků však dosud neslyšela. Proto možná někteří mrknou do kalendáře, jestli se náhodou v rámci epidemiologických opatření nemění dnešní listopadové datum na prvního dubna. Nikoli, nejedná se o aprílový žert, nýbrž  o podložená biomedicínská fakta. Nemusíte se však obávat, že při příští návštěvě lékaře dostanete lékovku s nápisem „Stolice homo sapiens“ s instrukcí 3 x denně po jídle. Nyní však lehkovážný tón stranou. Kdy a komu může střevní transplantace pomoci?

Zdraví sídlí ve střevě

Lidské střevo sehrává velmi důležitou úlohu ve fungování našeho zdraví, a to jak fyzického, tak psychického. Jak jsme již psali dříve, střeva jsou osídlena biliony mikroorganismů (např. bakteriemi), a to jak užitečnými, tak škodlivými. V ideálním případě zde panuje rovnováha. Nebezpečné mikroorganismy jsou potlačeny a přátelské mikroorganismy naše tělo chrání. V takovém případě můžete být teoretickým adeptem na dárcovství stolice.

Pro koho je léčba vhodná

Střevní neboli fekální transplantace, někdy také označována jako fekální bakteriální terapie, se prozatím v ČR provádí oficiálně u jediného onemocnění, a to závažné klostridiové střevní infekce (její bakterie je velmi odolná), která působí úporné zažívací problémy a průjmy. Pokud selže klasická léčba antibiotiky a infekce se vrací, pak je možno přistoupit k této terapii. Jejím cílem je obnovit osídlení střeva žádoucími mikroorganismy, a to jak z hlediska jejich celkového počtu, tak rozmanitosti potřebných druhů. Využití této terapie dosahuje velmi slibných výsledků také při léčbě dalších onemocnění jako jsou např. Crohnova choroba (zánětlivé autoimunitní onemocnění doprovázené průjmy a hubnutím) a ulcerózní kolitida (záněty a vředy postihující střevní sliznici opět doprovázené průjmy). Nicméně léčba těchto onemocnění je u nás prozatím možná pouze v rámci klinických studií, protože získané výsledky čeká ještě dlouhá cesta ověřování.

Sehnat dárce je u nás obtížné

Na jedné straně je dárce a na druhé příjemce. Sehnat vhodného dárce není  jednoduché, protože u nás, na rozdíl od zahraničí,  neprobíhají hromadné nábory. Navíc se jedná o poměrně choulostivé téma. Většinou se dárcem stává příbuzný nebo známý nemocného. Ten musí splňovat přísná kritéria – musí být zcela zdráv (testy na COVID, HIV, salmonelózu atd.), vést zdravý životní styl a absolvovat celou řadu potřebných vyšetření.

Aplikace je možná spodem nebo vrchem

A co čeká příjemce? Ten obdrží od dárce homogenizovanou  (homogenizace = původní různorodá směs se promíchá tak, že se z ní stane stejnorodá látka) stolici aplikací do střev pomocí sondy (hadičky) buď análním otvorem nebo ústy či nosem. Výkon probíhá zpravidla ambulantně. Pozitivní účinek  se u převážné části pacientů údajně dostaví do 2 dnů, kdy začne odeznívat zánět – klesá teplota, snižuje se schvácenost a vrací se chuť k jídlu.

Co obsahuje blahodárná směs

Nálev zpravidla obsahuje minimálně 50 g stolice homogenizované solným roztokem a naředěné na cca 300 ml.

Možná rizika

Tato léčba probíhá nejen u nás, ale také v zahraničí již roky, nepatří však ke standardně poskytovaným zdravotnickým službám. Na specializovaná pracoviště narazíte spíše ojediněle. Výsledky jsou velmi slibné. Nicméně i zde se mohou vyskytovat určitá rizika. Americký  Úřad pro kontrolu potravin a léčiv poukazuje např. na riziko přenosu vysoce odolných bakterií z dárce na příjemce, které mohou působit i život ohrožující infekce.