Zříceninu hradu Sokolčí obestírá tajemství samotného vzniku, strašidelné pověsti se tu prý vyprávějí odedávna

Sokolčí

Zřícenina hradu Sokolčí se nachází na žulovém ostrohu, v nadmořské výšce asi 650 metrů, nedaleko Kaplice v okrese Český Krumlov. V těchto místech se snadno v mysli přenesete do dávných dob rytířů.

Historie

Sokolčí obestírá tajemství samotného vzniku hradu. Kdy a proč vznikl? Existuje listina, kdy Přemysl Otakar II. potvrzuje Vokovi z Rožmberka koupi hradu – ta se však ukázala být padělkem.

Poprvé je doloženo vlastnictví hradu pány z Velešína ve 14. století a později jej získali Rožmberkové. Sokolčí pravděpodobně sloužilo jako hrad strážní, který střežil bezpečnou cestu kupců po Linecké obchodní cestě, která vedla podél říčky Černé. Tajemstvím pro nás zůstává i to, jak dlouho byl hrad obýván, protože již v roce 1541 je v zemských deskách uváděn jako zbořený.

Od roku 1963 je zřícenina chráněna jako kulturní památka.

Duch hradního pán

Na tento hrad se prý místní odjakživa báli chodit, protože tu údajně za nocí poletovali obrovští ptáci, kteří vydávali strašlivé zvuky. Náhodní pocestní odtud utíkali, co jen mohli.

Také existuje pověst o nemilosrdném hradním pánu. Býval to chudý kraj, a zatímco lidé v podhradí dřeli, aby neumřeli hladem, hradní pán se o ně nestaral – sám měl dostatek. Jeho poddaní se pod jeho vládou příliš dobře neměli, pro vlastní potěšení se na nich dopouštěl i zločinů. Lidé jej proto nesnášeli a rozšířila se pověst, že se spolčil s temnými silami pekelnými.

Jejich pán nikomu z nich nevěřil, proto se rozhodl sám vyhloubit podzemní úkryt pro své bohatství. Tušil, že již dlouho na světě nebude, a tak spěchal, aby ani po jeho smrti nikdo nenalezl nashromážděný poklad. Jen co skrýš vyhloubil, ulehl a zemřel.

Jak už možná čekáte, jeho duše nenalezla klidu – napáchal tolik nespravedlnosti a měl na svědomí tolik lidského neštětí, že ani není divu, že musí sám věčně hlídat svůj poklad. Má ale podobu netvora – obrovského černého psa, kterému z tlamy šlehají ohnivé plameny a vyčnívají dlouhé tesáky.

A jestliže se hradu lidé vyhýbali do té doby, nyní to začalo platit dvojnásobně. Přesto – najde-li se odvážlivec, který vystoupí ke hradu a začne kopat, může mít štěstí. Může se mu totiž podařit objevit podzemní skrýš, pak se ale musí ubránit zlému stvoření, tedy hradnímu pánu. Řešením je probodnout příšeře srdce, pak získá i bohatství. Ovšem není divu, že dosud to nikdo nezkusil.