Na pardubickém Červeňáku začala obnova mokřadu

PARDUBICE – Bývalý vojenský areál Červeňák se v závěru letošního roku může těšit z obnoveného mokřadu. Na místo, kde se mokřad původně nacházel, najela včera těžká technika, aby zde upravila nepropustnou vrstvu půdy a zbavila místo navážky. Pokračují také seče travních ploch a prořezávání křovin.

„Aby bylo možné mokřad, který vlivem sucha před lety vymizel, obnovit, je nejprve nutné zbavit jej nánosů, tedy horní vrstvy půdy, která sem nepatří a vodu propouští. Obnovením mokřadu, který bude zadržovat zejména dešťovou vodu, zde vzniknou ideální podmínky pro další život. Budou se sem moci navrátit vážky, žáby a další obojživelníci a místo získá svou původní rozmanitost,“ informuje za ochránce přírody David Číp s tím, že pojezdy těžkou technikou také potlačí nežádoucí traviny. Právě agresivní vegetace brání růstu lučních bylin, které jsou důležité pro hmyz, zejména motýly a další opylovače. V následujících dnech budou proto ochránci přírody pracovat na strhávání drnu a pokračovat budou také se sekáním travních ploch a prořezáváním křovin. Tím zde mimo jiné dojde k obnově hnízdišť samotářských včel, podpoře skomírajících populací zdejších orchidejí a „divokých karafiátů“, tedy hvozdíků svazčitých.

Staňte členy FB skupiny Život v Pardubickém kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne.

„Bude zde také daleko větší šance, že by se na Červeňáku daly znovu spatřit pozoruhodné „živoucí zkameněliny“, tedy pravěcí korýši, kteří připomínají trilobity. Jedná se o kriticky ohrožené listonohy letní, kteří žijí na této planetě již miliony let. Původně v napajedlech dinosaurů, později mamutů a praturů, a ještě později v kalužích vytvořených vojenskou technikou. Protože však dinosaury zrušila evoluce, stáda praturů a divokých koní člověk a vojenskou techniku změna geopolitického systému, živého listonoha na Červeňáku už zhruba 15 let nikdo nespatřil. Jeho vajíčka přetrvávají v půdě několik desetiletí a čekají, zda se někde nevytvoří louže od dinosaura, tanku nebo buldozeru. Tak po mnoha letech budou mít šanci založit nové generace listonohů, kteří jsou pak přírodní atrakcí pro každého přírodomila,“ dodává David Číp.

O dalších změnách v areálu rozhodne územní studie, na které město spolupracuje s Iniciativou Přírodní park Červeňák a která by měla jasně stanovit, jaké bude využití této lokality či jaké úpravy budou v území provedeny. Současně s plánováním územní studie město vyhlásilo několik online debat určených laické veřejnosti i odborníkům. „Na základě těchto veřejných online diskuzí mohu konstatovat, že mezi širokou veřejností i odborníky panuje shoda v tom, aby byl v území zachován přírodní ráz bez výrazných parkových úprav a víceméně všichni zúčastnění se také shodli na vybudování cestní sítě. Veškeré úpravy pak vyplynou z připravované územní studie, na které město spolupracuje s Iniciativou Přírodní park Červeňák,“ dodává náměstek primátora zodpovědný za životní prostřední Jan Nadrchal.

Území o velikosti zhruba 19 hektarů, které město od Ministerstva obrany získalo formou bezúplatného převodu v květnu 2019, má zůstat průchodné pro pěší i cyklisty ve všech směrech s tím, že cesty a stezky zůstanou zhruba v současném půdorysu. Naopak s vjezdem motorových vozidel, s výjimkou vozů IZS, studie nepočítá. V současné době se v areálu nacházejí výstražné tabule s upozorněním, že vstup na území je na vlastní nebezpečí a lidé by měli chodit pouze po již existujících cestách. Práce na postupné revitalizaci území Červeňák odstartovaly v červnu tohoto roku, kdy zde tým Českého svazu ochránců přírody započal s kosením luk s cílem zvýšit druhovou pestrost čili biodiverzitu, a trvat by měly do poloviny prosince 2020.

Foto: Statutární město Pardubice