Císař a král Rudolf II. byl i podivínem – ve svém pokoji nechal zazdít všechna okna

Rudolf II.

Kdo by u nás neznal dvoudílný film Císařův pekař a Pekařův císař s Janem Werichem! Císař ale nebyl vždy takový, jak si ho pamatujeme z filmu. Ani to s ním vždy nebyla taková legrace.

Jaký byl?

Od mládí prý byl zádumčivý a nikdy se hlasitě nezasmál. Kromě němčiny hovořil španělsky, francouzsky, italsky, latinsky a částečně česky. Je známo, že jej lákala astrologie. Na přání matky Marie Španělské byl spolu s bratrem Arnoštem přesunut na vychování do Madridu, aby se z něj stal opravdu řádný katolík. Dostalo se mu tam ohromujícího vzdělání, ale také mu bylo vtloukáno do hlavy, že panovník je všem nadřazeným jedincem. Zajímavé je, že to, kvůli čemu ho matka do Španělska poslala, se nenaučil – nestal se oddaným katolické církvi a matka si zoufala.

Ujímá se vlády

Odcizil se ostatním sourozencům, komplikovaný vztah měl hlavně s bratrem Matyášem. Otec byl poněkud zklamán výchovou, přesto ho ustanovil svým jediným dědicem, alespoň co se týče vladařských titulů. Za českého krále byl Rudolf přijat roku 1575, vlády se ale ujal po otcově smrti roku 1576, to mu bylo 24 let.

Zbavil se vlivu matky

Za své sídlo si navzdory očekávání ostatních zvolil Prahu. Líbilo se mu tu a také zřejmě doufal, že se zde zbaví matčina nekonečného mentorování, to se však povedlo až roku 1581, kdy to Marie vzdala a odstěhovala se do Španělska.

Z Vídně, jako původního sídla, do Prahy přesídlila i Říšská dvorská kancelář. České stavy doufaly, že panovník usazený v Čechách bude lépe ovlivnitelný a přecházely i fakt, že Rudolf brzy začal utíkat od povinností k umění a vědám.

Hosté

Na svůj dvůr jak známo pozval Rudolf II. mnohé podvodníky, ale i velmi vzdělané muže. Slíbil jim vysoké příjmy – tento slib však málokdy vyplnil. Nešetřil ale na uměleckých a jiných sbírkách. Zdá se, že právě tento koníček se pro něj stal na přelomu století jakýmsi lékem na jeho nepříznivý psychický stav.

Rudolf a ženy

Miloval ženy, ale svatbě se dokázal bránit po celý život. Jedna žena, která stále stála po jeho boku, však přece existovala. Byla to vzdělaná Kateřina Stradová, jejíž otec dodával Rudolfovi většinu uměleckých předmětů. Do vládnutí se mu údajně nepletla. Měli spolu šest dětí, ovšem mnoho informací o nich nemáme. Výjimkou byl Julius Caesar d´Austria, který byl ovšem duševně chorý, navíc alkoholik – a měl spáchat i vraždu.

Někdy kolem roku 1580 začal mít Rudolf deprese a byl čím dál tím více zádumčivější. Dnes můžeme soudit, že za to mohlo možná dědičné zatížení, možná syfilis – nebo obojí dohromady. Stával se také velkým podivínem – nechal třeba zazdít všechna okna ve svém pokoji, až na malé škvíry. Trpěl ovšem i fyzicky. V lednu 1612 mu nohy zachvátila sněť.

Matyáš

Celý život mu také komplikoval vládu jeho bratr Matyáš, který byl velmi ctižádostivý. Situace se vyvinula tak, že byl Rudolf nucen podepsat s bratrem 15. června 1608 mír a dohodnout se na rozdělení moci, navíc jej jmenoval svým nástupcem. A Čechům podepsal 9. července 1609 slavný Majestát, navazující na Českou konfesi – ten nahrával nekatolíkům, potvrzoval svobodu náboženství v Českém království. Ovšem pokus zvrátit tento vývoj za pomoci svého bratrance, pasovského biskupa Leopolda, vedl nakonec k nucené abdikaci císaře v dubnu roku 1611. V té době byl již velmi nemocným mužem. Zemřel 20. ledna 1612.