Natáčení je neskutečná dřina, posteskl si Hrůza!

S radostí přijal nabídku na natáčení seriálu Slunečná muzikant a autor titulní skladby Píseň kovbojská Michal Hrůza. Jeho píseň provází každý díl seriálu a tak si zahrál sám sebe. A byl překvapen, jaká řehole takové natáčení seriálu vůbec je! Rozhodně by svoji profesi za tu hereckou nevyměnil! 

V motorkářském oblečení a s úsměvem na rtech se muzikant Michal Hrůza objevil v seriálu Slunečná. „Měl jsem malou roličku a hrál jsem tak trochu sám sebe. Chtěl jsem být trošku jiný než ostatní, protože tam vedle mě stáli samí vynikající herci, a na ně já herecky nemám. Proto jsem si vymyslel, že přijedu na motorce, tedy takovém skútříku. Hvězda, která přijela na motorce, to je trochu neobvyklé, ne?“ usmívá se zpěvák, jak se ke své roli postavil, a přiznává, že práce herců je opravdu náročná. „Byl jsem překvapený, jak je těžké zahrát si v seriálu. Text se mi trochu pletl a vypadával…“

Nový kolega zaujal i přítomné dámy, které byly ohromené, jaký je Michal skromný a nesmělý kluk. „Michal byl úplně skvělý a bylo zábavné vidět, že když je na pódiu s kapelou, tak je suverén, a tady byl krásně něžný, pokorný, tichý,“ popisuje svoje setkání s muzikantem Eva Decastelo, která společně s Reginou Řandovou a dalšími tvoří základ sboru ve Slunečné. Hodně překvapená byla i Lucie Polišenská, která měla slunečný sbor vést, a ještě před Michalem Hrůzou. Tak z toho měla trošku hrůzu… „Musím říct, že byl ze sboru nadšený a pořád nás chválil. Michal vůbec nepoznal, že my k holkám nepatříme a jen otvíráme pusu,“ smála se Regina Řandová. „Když zapomněl nebo spletl text, tak se omlouval, byl moc milý. Nebylo to, že přišla namistrovaná hvězda. Ke všem se choval naprosto stejně. Já jsem se s ním setkala osobně poprvé,“ dodává seriálová Simona Rokytová.

„Dostal jsem radu od vynikajících herců, že člověk, když neumí hrát, tak nemá dělat, že je herec. Nesmíte přehrávat a přehánět to. Doufám, že se mi to podařilo, i když s tím textem to nebylo úplně perfektní. Občas jsem tam plácl něco jiného, ale moc mě to bavilo. Vstával jsem v půl šesté ráno, abych stihl nástup na půl osmou, a překvapilo mě, že všichni už tu byli připravení. Je to makačka a divák, když se v klídku dívá na další díl, nevidí, kolik práce za tím je.“