Co se ukrývá ve věčných temnotách?

Ilustrační obrázek

Jeskyně na některé lidi působí až strašidelně – lidské smysly totiž nejsou přizpůsobeny věčnému temnu. Na druhou stranu – jiné fascinují.

Rekordy

Za nejhlubší jeskyni světa je dnes považována jeskyně Voronija v Gruzii a žádná objevená jeskyně zřejmě není větší než komora Sarawak v jeskynním systému Gua Nasib Bagus v krasovém pohoří na Borneu. Tam by se vešel letecký park středně velké letecké společnosti. Nejdelší známá jeskyně je Mamutí jeskyně v americké přírodní rezervaci Mammoth Cave National Park – kdyby se její chodby seřadily za sebe, sahaly by vzdušnou čarou dál než od Aše po Jablunkov.

Jak vznikají? Známe jen jednu nespornou odpověď – působením nepatrných kapek vody. Až na nějaké výjimky jsou jeskyně útvary krasové krajiny, což znamená, že vznikají vymýváním některých hornin, kupříkladu vápence, dolomitu nebo sádrovce, prosakující, kapající, tekoucí či stojatou vodou.

Trvá ale neuvěřitelně dlouho, než takto jeskyně vznikne – jde o tisíciletí. Někdy trvá vytvoření jeskyně 100 tisíc let i více. U stalagmitů můžeme počítat s ročním nárůstem o 0,1 milimetru. Ve slavné jeskyni Aven Armand ve Francii měří jeden z krápníků na výšku 33 metrů – tak jak dlouho asi vznikal?

Obyvatelé jeskyní

V jeskyních jsou doma většinou zvláštní tvorové, jako je slepý macarát jeskynní, který během svého vývoje ztratil schopnost zraku a v temnu se spoléhá na svůj vynikající hmatový smysl. Netopýři zase využívají k orientaci echolokaci, pomocí níž se bezpečně pohybují ve svém podzemním obydlí.

Jeskynní “podnebí”

Klima v jeskyních má své paradoxy, se kterými si hlavu lámou i experti. Při průzkumu švýcarské jeskyně Hölloch se přišlo na to, že právě v nejstudenějším období doby ledové tam hluboko pod zemským povrchem bylo vyloženě teplo.

Z horkého nitra Země je do jeskyní přiváděno neustále nevelké, ale měřitelné množství tepla. Proti tomuto zateplování působí ztráta tepla vlivem vody z tání a dešťové vody, která se do dutin dostává štěrbinami v okolní hornině. V teplejších obdobích, kdy štěrbiny nebyly blokovány ledem, byl chladicí efekt vody nejsilnější.

Když byl však v chladnějších obdobích přívod vody ledem přerušen, těžily jeskyně (a jejich obyvatelé) z tepla pocházejícího z nitra Země. Tak se jeskyně stala vyhledávaným útočištěm.