Zřícenina hradu Michalovice: Poškodili hlavní věž hledači pokladů?

Michalovice

Mohutná zřícenina hradu se rozprostírá nad osadou Michalovice na ostrohu nad řekou Jizerou.

Historie

Hrad byl založen po roce 1270 zřejmě Janem z Velešína z rodu Markvarticů. Ten se stal takovým praotcem větve, která se pak psala z Michalovic. Tento rod vlastnil hrad až do roku 1468 – tehdy páni z Michalovic vymřeli po meči, a to osobou Jana Kruhlaty z Michalovic. Jeho sestra Magdaléna byla provdána za Jana z Cimburka a Tovačova. Ale Tovačovští na hradě nesídlili, ani jej neudržovali. Po roce 1513 je již uváděn jako pustý.

Jan z Michalovic, onen předek rodu, podnikl řadu cest po Evropě a i v Dalimilově kronice je popsána jeho cesta do Francie, kde se účastnil rytířských turnajů na královském dvoře. A byl prý téměř nepřemožitelný! Každopádně u nás zastával funkci nejvyššího královského číšníka a jeho potomci stáli téměř vždy na straně krále.

Na hradě můžeme nalézt také pamětní desku, která připomíná Karla Hynka Máchu, který roku 1835 zříceninu hradu navštívil.

Putna a poklad

Hlavní dominantou hradu je Putna, válcová věž – je tak pojmenována kvůli svému charakteristickému vzhledu. Jelikož je poněkud nakloněná, říká se jí někdy také Mladoboleslavská Pisa. Navíc se v minulosti rozštěpila, ale i přesto stojí dodnes a je prý z ní krásná vyhlídka.

Kdy však došlo k poškození věže a jak? Lidé tu prý hledali poklad, a toto hledání se rozmohlo především v 19. století. Vypráví se, že podkopali věž natolik, že se rozlomila a naklonila.

Podle nových zpráv ale byl příčinou roztržení věže zřejmě výbuch střelného prachu – avšak již před polovinou 18. století.

Kolem pokladu se traduje pověst, která má, jak se zdá, také pravdivý základ. Říká se v ní, že poklad byl hledán již za časů Rudolfa II. a hledači údajně byli alchymisté. Použít měli zvláštní prášek (zřejmě asi tedy střelný prach), který však vybuchl omylem dříve, než čekali. Z věže v ten moment vyšlehl podivný plamen zelené barvy. Kamení, které se tím uvolnilo, hledající muže zabilo.

Lidé si začali vyprávět, že to čert, který měl mít zelenou barvu, je srazil do pekla. Ale alchymisté na hradě, zvláště pak ve věži, od té doby straší. Jejich přízraky se procházejí po zřícenině a odrazují další odvážlivce od hledání pokladu.

Ten byl mimochodem skutečně nalezen. Pracovníci železnice byli jeden čas neprávem obviňováni, že při stavbě železnice v letech 1863 – 1865 pod hradem, se při trhacích pracích věž roztrhla. Ovšem roku 1935 daly Československé dráhy na svůj náklad poškozenou stavbu zpevnit. Při statickém zajišťování věže nalezli pracovníci u paty věže kožený váček s asi 500 mincemi z doby Vladislava Jagellonského a Rudolfa II.