Strašidelný statek Monte Cristo: Byla smrt pána domu právem označována za podezřelou?

Monte Cristo

Australské městečko Junee v Novém Jižním Walesu bylo zapadlým místem. V 1. polovině 19. století zde ale byla postavena železniční stanice a vše se změnilo.

Z hotelu krásný statek

Město vzkvétalo, lidé se tu začali houfně usazovat. Tehdy farmář William Crawley dostal dobrý nápad. V roce 1884 postavil honosný hotel pro cestující nedaleko stanice. Nápad měl úspěch – z farmáře se brzy stal bohatý člověk. Se svou manželkou Elizabeth a sedmi dětmi si žili spokojeně, mohli dokonce poslat děti na školy.

Jednoho dne měl pocit, že již vydělal dost a hotel začal přestavovat na statek, vrátil se tak vlastně k původnímu povolání. Velká farma dostala název Monte Cristo.

Je zajímavé, že Crawley oproti některým ostatním zbohatlíkům nezpychl. Svým charitativním konáním se z něj stal ve městě velmi vážený občan – tato pohádka však skončila jeho náhlou smrtí roku 1910, prý otrava krve. Od té doby snad jako by statek někdo proklel.

Z milé ženy žena krutá

Jeho milovaná Elizabeth se po smrti svého manžela také změnila. Přežila jej o více než dvacet let, kdy údajně opustila dům pouze dvakrát, tak moc se stáhla z veřejného života. Dokonce nechala sklad na statku přestavět na kapli, kde se dlouhé hodiny modlila. Očekávali byste, že takto zbožná žena bude dál pokračovat v pomoci lidem, jak to dělával manžel? Nestalo se tak. Podle všeho se z ní stala zlostná ženština, nemilosrdná vůči služebnictvu, které od ní muselo snášet nejednou ponižování i jiné týrání. Proč se tak změnila a zač se tak úpěnlivě modlila?

Nešťastné události?

Jedna ze služebných otěhotněla. Měla údajně velkou radost – přesto spáchala sebevraždu skokem z balkonu, což si nikdo nedovedl vysvětlit. Nezůstalo ovšem u této jediné tragédie, která se na statku Monte Cristo odehrála. Všechny další vypadají jako nešťastné náhody – jedna ze služek zemřela při porodu, v kůlně uhořel mladý sluha, jiné služebné vypadlo dítě na schodech a zemřelo – ta později vyprávěla, že jí ho měla z náruče vytrhnout jakási zlá síla.

Zkrátka od smrti pána se tu odehrávala samá neštěstí.

V roce 1933 Elizabeth zemřela na přetržené slepé střevo – a prokletí jako by vymizelo. Děti se vrátily na statek, nic tragického už ale nezažily. Jen se šušká, že se na statku zjevují duchové nešťastně zemřelých.

Jak je však možné, že hrůzné události začaly smrtí statkáře a skončily smrtí jeho ženy? Povídá se leccos. Třeba to, že se v kapli nemodlila, ale přivolávala kletby. Navíc – z milé ženy se stala žena zlá, nebylo to tedy její skutečná povaha? A konečně – nebyla i smrt jejího muže podezřelá?