Svatá Ludmila – po její kruté smrti se k jejímu hrobu začala vázat řada legend

Svatý Václav a svatá Ludmila

Ludmila byla nejen první českou, ale vůbec slovanskou světicí, jejíž kult byl slaven již v 11. století.

Ludmilino mládí

Narodila se v roce 860 a byla dcerou Slavibora, knížete země srbské nebo knížete z Pšova (staré označení Mělníka), a to podle různých legend. Byla provdána roku 874 za Přemyslovce, knížete Bořivoje. Už roku 875 se narodil nejstarší syn Spytihněv, v té době jí bylo tedy pouhých patnáct let, ale v těch dobách nebyla nějakou výjimkou. Během čtrnácti let trvání manželství se jim narodilo celkem šest dětí, tři synové a tři dcery – jménem ale známe pouze dva nejstarší syny, tím druhým byl Vratislav. Oba se stali knížaty. Oba také Ludmila přežila.

Přijetí křesťanství

Zásadní událostí v jejím životě bylo přijetí křesťanství. V mládí ještě přinášela oběti pohanským bůžkům, ale Bořivoje pokřtil na Moravě v roce 882 přímo sv. Metoděj a podle legend měl pokřtít o něco později i Ludmilu, ale v Čechách. Panovnická dvojice tedy zavedla velkou novinku, navíc byl přijat obřad slovanský – ne tedy latinský z Říma. A konečně – přijetí křesťanství umožnilo vlastně Přemyslovcům získat převahu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách.

Následovalo založení kostela Panny Marie vedle starého kultovního místa Žiži uprostřed dnešního Pražského hradu, s malým odstupem ostatně následovala stavba hradu. Tehdy se ovšem jednalo o malý hrádek. Ale základy pro vznik českého státu byly položeny.

Ludmila jako vdova

Jenomže kníže Bořivoj zemřel ve věku 36 let. Nástupce ještě nebyl dospělý, a tak bylo zřejmě výsledkem taktického postoje kněžny vdovy vůči Svatoplukovi na Moravě i vůči franckým sousedům na západě, že se podařilo, aby na Bořivojovo dílo mohli jeho synové navázat. Po smrti velkomoravského knížete Svatopluka roku 894 se vlády v Čechách ujal nejstarší Ludmilin syn Spytihněv.

Ludmila ale neodešla do ústraní, dál sledovala vládu svých synů. Když zemřel roku 915 kníže Spytihněv, stal se jeho nástupcem mladší Vratislav. Ve stejném roce se mu zřejmě narodil druhý syn Boleslav, který následoval předchozího Václava, kterého známe jako svatého Václava. Oba měl se svou ženou Drahomírou z rodu Stodoranů, stejně jako dalších pět dětí, z nichž syn Spytihněv zemřel jako malý, a ze čtyř dcer známe jménem jen Přibyslavu.

O Vratislavově životě máme jen málo zpráv – zřejmě padl v bojích s Maďary v únoru roku 921, ovšem už za jeho života byl nejstarší syn Václav vychováván na dvoře babičky Ludmily. Vztahy Ludmily a Drahomíry byly ovšem špatné. Obě to byly hrdé ženy. Zdá se, že Ludmila měla na své straně mocné muže státu, protože po Vratislavově smrti odňali přední čeští šlechtici Drahomíře syny Václava i Boleslava a svěřili jejich výchovu právě Ludmile.

Ludmilina smrt

Co to znamenalo? Ludmila teď měla v rukou chlapce, kteří se měli stát knížaty, což ve skutečnosti vedlo k poručnické vládě v zemi.

Drahomíra se cítila ponížená. Netrvalo dlouho, než se rozhodla – již 15. září 921 byla Ludmila na hradišti Tetíně uškrcena Tunnou a Gommonem, muži z družiny kněžny Drahomíry. Vrahové použili šálu, která se později stala symbolem svaté Ludmily.

V roce 925 nechal mladý kníže Václav přenést její ostatky do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecího sídla. Legendy zaznamenaly řadu zázraků – nad hrobem se prý objevovala tajemná světla, chromí chodili, slepí viděli. Oficiálně byla svatořečena roku 1143 nebo 1144.