Štědrý den: Jaké zvyky dodržovali naši předkové?

Ilustrační obrázek

Je to tady – zítra je Štědrý den. Život našich předků byl v tento den naplněn řadou zvyků a pověr. Udržujete některé zvyky i ve vašich domácnostech?

Štědrovečerní stůl

Naši předkové usedali ke stolu poté, co vyšla na nebi první hvězda, případně poté, co ponocný zatroubil. Celý den jinak býval postním dnem a rodiče slibovali dětem, že pokud půst dodrží, večer uvidí zlaté prasátko.

Dnes je tradicí kapr, bramborový salát a rybí polévka. Ryba se ale stala tradičním pokrmem svátečních tabulí teprve v 19. století. Dříve si lidé pochutnali na kubovi (houbový pokrm s kroupami) a dále podle krajových zvyků. Jedlo se zelí nebo hrách, také čočka. Zelí jako ochrana před zimnicí. Na stole byla i vánočka, případně jablkový závin, tradičně jablka a ořechy.

Při večeři se nesmělo vstávat od stolu, věřilo se, že kdo vstane od štědrovečerní večeře, do roka onemocní nebo zemře. Dbalo se na to, aby počet lidí u stolu nebyl lichý, za tím účelem byly zvány i návštěvy. V době, kdy se již večeřel kapr, se pod každý talíř dávala šupina – aby se člověka držely peníze. Nohy stolu se někde omotávaly řetězem, který symbolizoval rodinu a chránil před zloději. Na stůl se také často dávala ošatka s česnekem, který měl vždy ochrannou moc, případně také křížek, svícen, pecen chleba a hrnek medu. Med byl důležitou součástí – otec rodiny jako první věc (po modlitbě) nakrájel krajíčky chleba, pomazal je medem a rozdal všem u stolu.

Poněvadž se věřilo v sílu čísla devět, připravovali, alespoň v bohatších domácnostech, devět chodů. Na venkově se nesmělo zapomenout na domácí zvířata a dobytek. Naši předkové také věřili, že v tento magický den zvířata rozumí lidské řeči. Krávy dostávaly pečivo, aby dobře dojily, slepice dostávaly směs pšenice, hrachu a ječmene, aby dobře nesly. Kohouti a houseři – těm se dával česnek, aby byli zdraví.

Ze štědrovečerní večeře se zakopávaly jako obětiny zbytky do země a pod stromy.

Věštění budoucnosti a jiné obyčeje

Velmi oblíbené bylo věštění budoucnosti. A tak se kupříkladu lilo olovo. Na kovové lopatce se rozžhavil kousek olova, které se pak vlilo do mísy s vodou a podle tvaru, který se tak vytvořil, se hádala budoucnost. Svobodné dívky zase házely střevícem – přes rameno ke dveřím. Pokud špička střevíce směřovala ke dveřím, oznamovala, že dívka se do roka vdá. Na venkově třásly dívky bezem a poslouchaly, odkud se ozve psí štěkot. Ten jim naznačil, odkud přijde ženich. Oblíbené je dosud pouštění lodiček ze skořápek ořechů v lavoru s vodou. Podle toho, jak daleko lodička se zbytkem zapálené svíčky doplula, se usuzovalo, jak daleko se dotyčný vydá z domova. Krom toho svíčička předurčovala i délku života. Běda, když se lodička potopila.

Známe i krájení jablka – jablíčko se překrojilo napříč a podle jadřince se věštilo, kdo bude zdravý – to byl ten, jehož jadřinec tvořil pravidelnou a hezkou hvězdu. Pokud byl červivý nebo tvořil hvězdu jen čtyřcípou (kříž), mělo to znamenat nemoc nebo i smrt.

Na Štědrý den bylo zakázáno zametat, věřilo se, že zametáním by mohly být zraněny duše zemřelých předků.

Vyvrcholením Štědrého dne byla půlnoční mše, kterou lidé zároveň zakončili tento den a večer…