KORONAVIRUS: Vakcína firmy Moderna míří ke schválení v rámci EU. Vakcinace však nechrání před nákazou ani šířením

Zdroj: Pixnio

Česko – Česká republika aktuálně platí za pátou koronavirem nejpostiženější zemi. Včerejší počet nově nakažených přesáhl 17 000, což je prozatím nejvíce od počátku celé pandemie. Krematoria na severu Moravy již nemají kapacity – o tomto problému pak dnes jednal také Ústřední krizový štáb a rozhodl o vypracování statistiky využití těchto zařízení napříč zemí tak, aby bylo možné těm, která jsou přetížena, ulevit. Není tedy divu, že očkování se zdá být cestou, jak se konečně vrátit k běžnému životu. Dnes přitom byla ke schválení napříč Evropskou unií doporučena druhá vakcína v řadě, a to od společnosti Moderna. Jaké jsou její výhody? Kolik dávek má Česko objednáno? A co přesně vakcinace očkovanému zaručí?

Zaostáváme i v očkování?

Česko se aktuálně pohybuje nejen na evropské, ale celosvětové špičce z hlediska nárůstu nových případů covid+ pacientů.  Jak uvedl v rámci brífinku Ústředního krizového štábu Jan Hamáček, „dokud nebude společnost adekvátně proočkována, jiná možnost než tvrdá opatření není. Všechna opatření jsou o omezení kontaktů mezi lidmi a snížení potenciálního přenosu,“ uvedl s tím, že předmětem jednání byla také vakcinační strategie, komunikace a koordinace s jednotlivými kraji. Je přitom třeba říci, že některé kraje již začaly na vakcinačních strategiích raději pracovat samy – příkladem může být Jihočeský kraj.

Zatímco zahraniční země postupují v očkování poměrně progresivně, počty odhadovaných očkovaných v Česku se postupně snižují – podle Hamáčka by tak během ledna a února mělo být naočkováno pouze kolem 500 – 600 tisíc lidí (přitom např. devítimilionovém Izraeli byl již naočkován více jak milion lidí, denně země zvládá podat kolem 150 000 vakcín), a to navíc jen z rizikových skupin. Jak se navíc ukazuje, pro běžnou populaci by vakcína mohla být v Česku dostupná až na počátku léta (záleží totiž na tom, jaká priorita bude člověku přiřazena v rámci připravovaného Centrálního systému, jež bude využíván k přihlášení se o očkování).

Další vakcína míří ke schválení

Jedním z argumentů českých vládních představitelů, proč nelze s očkováním postupovat rychleji, je také nedostatek vakcíny. Proto je nepochybně pozitivní zprávou, že Evropská agentura pro léčivé přípravky doporučila vakcínu firmy Moderna pro registraci v zemích EU. Finální schválení Evropskou komisí se očekává v nejbližším termínu, pravděpodobně ještě dnes. Vakcínu americké firmy Moderna již užívají lékaři v Británii a USA, Česko má od této firmy objednán cca milion vakcín.

Jak upřesnil imunolog Vojtěch Thon v rámci vysílání ČT, „vakcína funguje na bázi ribonukleové kyseliny, vytváří se část proteinu, který zajistí, že imunitní systém reaguje proti celému viru – lidé pak nebudou trpět středně těžkým a těžkým průběhem.“ Vakcína obou firem (tedy jak od Moderny tak i Pfitzer/BioNTech, která v Česku již dostupná je) se podává do svalu a podle Thona tak nezajišťuje slizniční odpověď a nechrání proti přenosu a ani nákaze. Člověk, který je naočkován, tedy chrání sám sebe, očkování ale přímo nezabrání rozvoji epidemie/pandemie, vysvětlil také imunolog.  To je ovšem v přímém rozporu se včerejším tvrzením ministra zdravotnictví Blatného, ten totiž prohlašoval, že naočkovaní se virem nakazit nemohou a nemohou nakazit ani nikoho jiného – to přitom rozporoval i Roman Prymula.

Výhodou vakcíny od firmy Moderna pak je možnost lepšího skladování, nepotřebuje totiž tak nízké teploty pro zajištění toho, že zůstane stabilizovaná. Zatímco vakcína od Pfitzer/BioNTech vyžaduje při skladování teplotu kolem minus 70 stupňů, té od Moderny postačí jen minus 20 stupňů. Mnohem snazší tak bude zajištění distribuce.

Podle Thona pak není možné říci, která z vakcín je „lepší“, rozdíl bude patrný až po čase – nyní totiž bylo možné provádět testy jen na několika desítkách tisíc lidí, což není zrovna velké číslo ani z hlediska zmapování vedlejších účinků. „Je třeba vyčkat si na další data a výsledky, aby bylo možné určit, zda jedna či druhá vakcína je pro někoho vhodnější. Látka je bezpečná pro humanitární použití, to je jednoznačné,“ shrnul imunolog. Známa tak nejsou ani data týkající se vlivu očkování na mladší populace, jelikož primární zájem se vztahuje na očkování těch, kteří jsou rizikoví. „Je ale třeba mít na paměti, že vakcína nezabraňuje přenosu infekce a ani nezajišťuje slizniční imunitní obranu,“ zdůraznil Thon.