Pravidla pro bezpečné očkování (nejen proti COVIDu). Jak si nepřivodit zbytečné komplikace a kdy se raději neočkovat

Ilustrační fotografie, zdroj: Shutterstock

Každé očkování je pro organismus určitou zátěží. To se týká nejen tolik diskutovaného očkování proti COVIDu, ale obecně všech očkování. I u odzkoušených a léta používaných vakcín se totiž mohou objevit menší či větší komplikace. Mnohdy si však za ně mohou sami očkovaní tím, že nerespektují základní pravidla, která je nutné dodržet. O co se konkrétně jedná?

Kdy se raději neočkovat vůbec

Začněme nejméně častými případy – situacemi, kdy je bezpečnější raději neočkovat vůbec. Jedná se především o alergickou reakci na některou složku vakcíny nebo po předchozí dávce dané očkovací látky. Zde hrozí, že by se u dotyčného opět objevila alergická reakce, což může být velmi nebezpečné. Takovou vakcínu mu tedy nelze podat, hovoří se o tzv. kontraindikaci. Řešením může být použití jiné vakcíny, která nebude obsahovat látku spouštěcí alergickou reakci. Další kontraindikací jsou závažné poruchy imunity, zde je nutné pečlivé zvážení situace lékařem. Problémem je také dlouhodobá léčba kortikoidy, které částečně potlačují imunitu.

Kdy očkování raději odložit

Naše tělo může být dočasně oslabeno, například právě proděláváme nějakou virózu, angínu atd. Tehdy se rovněž nesmí přistoupit k očkování, protože náš imunitní systém už na jedné frontě bojuje, a byl by nesmysl vystavovat ho další zátěži. Dočasnou kontraindikací je tedy probíhající akutní onemocnění, které může být provázeno horečkou, ale také nemusí. Takže pokud máme rýmu, bolí nás hlava a v krku, jsme malátní, pak se očkovat nedoporučuje, protože vše nasvědčuje tomu, že se naše tělo již potýká s akutní infekcí. Naopak, pokud máme chronickou rýmu, například alergického původu, pak tato většinou nebude překážkou očkování.

Jak dlouho počkat

Po odeznění akutní infekce je potřeba s očkováním ještě nějakou chvíli počkat, protože tělo potřebuje čas na zotavení. U jinak zdravých lidí se obecně se doporučuje počkat po lehčím onemocnění jeden týden, u závažnějších onemocnění (např. těžká angína, zápal plic) minimálně dva až tři týdny.

Proč od lékaře nespěchat

I když dorazíme na očkování zdraví, není naší obezřetnosti ještě konec. Po aplikaci vakcíny je potřeba zůstat v čekárně u lékaře cca 30 minut. Nejobávanější alergickou reakcí na očkování je totiž tzv. anafylaktický šok. Jedná se o rychle nastupující alergickou reakci, která může skončit i smrtí (dušení, otoky, prudký pokles krevního tlaku, ztráta vědomí). Pomoc lékaře je nezbytná, např. injekčním podáním adrenalinu.

Jak se chovat po očkování

Po očkování není vhodná žádná zvýšená tělesná námaha (na posilovnu zapomeňte). Ideální by bylo jet od lékaře rovnou domů a odpočívat. Místo toho však většinou zamíříme do práce. Po vpichu nás však může bolet daná část těla, např. paže, což může být problém u prodavače, skladníka či práce na PC. Navíc můžeme pociťovat celkovou slabost. Ideální by bylo nechat se naočkovat odpoledne po práci.

Po očkování je také vhodné, zejména u oslabených osob, vyhýbat se místu s velkou koncentrací lidí, protože zde hrozí nebezpečí, že si pořídíme nějaký ten nežádoucí bacil, což by celkově zhoršilo náš stav.

Očkování bychom rovněž neměli oslavovat skleničkou alkoholu. V podstatě celý tento den bychom se mu měli vyhnout, protože může prohloubit intenzitu celkových reakcí našeho organismu na očkování.

Klasické reakce

Mezi normální reakce po očkovaní, kterých se není třeba obávat, je zarudnutí místa vpichu a jeho bolestivost, případně mírný otok, dále zvýšená teplota a celková malátnost. Někdy mohou přetrvávat i do druhého dne, proto je nutno tělu dopřát potřebný odpočinek, v případě nutnosti léky na snížení bolesti a teploty. V případě podezření na nestandardní reakce je potřeba navštívit svého lékaře.