Koronavirus. První dávka vakcíny neposkytne okamžitou ochranu. Je potřeba se podle toho chovat

Ilustrační foto: pixabay.com

Hromadné očkování se prozatím jeví jako jediná cesta z celosvětové pandemické a zdravotní krize, jelikož účinný lék na koronavirovou infekci je prozatím v nedohlednu. Myslet si však, že jakmile se nechám naočkovat, přestává pro mě kovid existovat, je velký omyl. Hovořit o absolutní, tedy 100% ochraně před infekcí, nelze ani po aplikaci druhé dávky. Kdy a do jaké  míry nás tedy vakcína bude chránit?

Proč dvě dávky

Shodou okolností, všechny vakcíny, které jsou nyní k dispozici, vyžadují podání první a druhé dávky. K zajištění maximálního účinku je tedy potřeba absolvovat očkování dvakrát, a to s časovým odstupem přibližně čtyři týdny. Důvodem je to, že žádná vakcína nezačne účinkovat hned. Hladina protilátek, které si naše tělo proti nemocí tvoří, se zvedá postupně. Orientačně se má za to, že první vakcinace začíná být teoreticky účinná po 14 dnech. Nejde však o maximální, ale pouze o částečnou účinnost, kterou různé zdroje uvádějí různě, cca 50 až 90 %.

Plná ochrana není 100 %

Po druhé dávce je opět potřeba vyčkat, až se vyvinou další potřebné protilátky. Takže od prvního podání vakcíny může trvat přibližně šest týdnů než se rozvine maximální ochrana. (V průběhu této doby se tedy můžete klidně nakazit a onemocnět.) Žádná vakcína (ani léky) nefungují nikdy na 100 %. U zmiňovaných vakcín se udává účinnost přibližně 95 %. Jedná se však o účinnost v klinických podmínkách. Realita je však poněkud náročnější. Vstupují do ní faktory jako skladování, přeprava, podání vakcíny nebo zdravotní stav pacienta.

Vakcína neochrání doživotně

Vakcíny byly schvalovány ve zrychleném tempu, takže chybí údaje o tom, které by přesně řekly, na jak dlouho se nám díky vakcíně vytvoří protilátky, které nás ochrání před nemocí. Uvažuje se o řádech měsíců. Je pravděpodobné, že se zjistí, že například po roce bude potřeba přeočkování, podobně jako u chřipky.

Vakcína patrně nezabrání přenosu nemoci

Očkování tedy s poměrně vysokou účinností chrání před vypuknutím nemoci. Dále pak zejména před úmrtím a těžkým a středně těžkým průběhem v případě, že nemoc propukne navzdory očkování. Je zde však problém. Neví se, jestli vakcína rovněž zabrání přenosu onemocnění. Vakcína totiž patrně nezabrání u očkovaného prodělání bezpříznakové formy nemoci (takže ji dotyčný bude nevědomky šířit dále). Ukazuje se, že vakcína asi plně nezabrání vylučování viru z organismu. Takže je vysoce pravděpodobné, že roušky neodložíme z bezpečnostních důvodů ani v nejbližších etapách očkování a následných měsících. K tomu, aby lidé na virus neumírali, je potřeba proočkovat 70 až 80 % populace, tj, v ČR by se mělo jednat přibližně o 8 milionů lidí.