Dezinformace hýbou světem a mohou ublížit

Skryté pravdy, spiklenecké a konspirační teorie nebo výhrůžné e-maily s požadavky na zaplacení nějakého obnosu každý z nás už ve svém počítači objevil. Stále častěji ale lidé podobným, na první pohled možná důvěryhodným informacím věří. Právě v dnešní době rychlých aktuálních informací už je lidé nestíhají ověřovat a naletí podvodníkům.

Fake news, dezinformace, senzační odhalení nebo různé formy kybernetických útoků zažil každý, kdo usedá k počítači. Především e-maily se lavinovitě šíří konspirační teorie, které zdánlivě odhalují nepravosti ať už z politiky, světového řádu, nebo nejnověji v oblasti nemoci covid a očkování. Potřebu rozpoznat, zda jde o pomluvu, lež či nesmysl, ale část příjemců nemá. „V prvé řadě se většinou jedná o nějakou šokující zprávu, protože cílem dezinformátora je čtenáře něčím upoutat. Dalším znakem může být samotný zdroj informace. Zde bych doporučil nevěřit informacím na stránkách, které nemáme ověřené, stejně tak si musíme dávat pozor i na řetězové e-maily. V obou případech většinou neznáme autora a ani nevíme, proč danou informaci šíří, většinou to je ovšem proto, aby podpořil nějaký svůj světonázor či vydělal peníze na reklamách,“ upozorňuje Dominik Voráč z olomoucké Univerzity Palackého, který se zabývá mediální výchovou ve vzdělávání. Kliknutím na odkaz uvedený v e-mailu totiž strůjce dezinformací získává peníze z internetové reklamy. Každou senzační informaci by si tak příjemce měl ověřit a dohledat další informace – pokud o tom píšou i větší a oficiální média, jedná se s největší pravděpodobností o pravdu.

Na výhružné maily nereagujte

V poslední době se v mailových schránkách objevuje e-mail s informací o napadení počítače a zpráva se tváří, že byla odeslána právě z vašeho počítače. Autor tvrdí, že se dostal na váš účet, a požaduje převod virtuální měny, jinak buď počítač poškodí, nebo rozešle choulostivá data lidem ve vašem adresáři. „Není to však pravda, vytvořit podvodný e-mail s podvrženým odesílatelem je velmi snadné. Další logickou radou je nic neplatit – přestože znějí výhrůžky skutečně věrohodně, v drtivé většině situací nejsou vůbec opodstatněné a do vašeho počítače nikdo přes aktivní antivirus nepronikl,“ ujistil Kamil Kopecký z portálu e-bezpečí.cz,
který se zabývá bezpečným pohybem na síti. Pokud snad zaplatíte a uvědomíte si svou chybu, co nejrychleji kontaktujte svou banku a také policii.

Kdo stojí za hoaxy a dezinformacemi?

Jsou už známé případy, kdy se zjistili praví autoři takzvaných dezinformačních webů, to byla ovšem práce investigativních novinářů. Obyčejný čtenář většinou nemá šanci zjistit, kdo za danou informací stojí, pokud se k ní autor sám nepřihlásí. Dezinformace šíří například i bývalý americký prezident Donald Trump, ale také i obyčejní lidé, a to například kvůli tomu, že si dané informace neověří. Pak tu jsou lidé, kteří chtějí na dezinformacích vydělat pomocí reklam na svých stránkách či pomocí finanční podpory od čtenářů. „Dezinformace ale mohou být šířeny mnohem organizovaněji, a to například pomocí takzvaných trollích farem, což si můžeme představit jako nějakou placenou skupinu či organizaci lidí, kteří se zaměřují speciálně na vytváření a rozšiřování dezinformací. Je otázkou, kým jsou trollí farmy placeny, může za nimi stát kdokoliv, dokonce i vláda určitého státu. Každopádně šíření dezinformací státem není ani v historii nic neobvyklého, slouží totiž jako součást propagandy,“ uvedl Dominik Voráč.

Protože falešných zpráv přibývá, jejich odhalováním a uváděním na pravou míru se zabývají specializované projekty:

www.e-bezpeci.cz

www.hoax.cz

www.manipulatori.cz

www.cesti-elfove.cz