Vyšetření krve. Seznamte se s pojmy, které lékaři běžně používají a my jim jako laici nerozumíme

Odebrali vám krev a teď s napětím čekáte, co vám vlastně je. Lékař mrkne na vaše laboratorní výsledky a sdělí vám: „Zvýšená sedimentace a CRP, ASLO v normě, v krevním obrazu máte trochu zvýšené leukocyty, erytrocyty dobré, ale hemoglobin je nějaký nízký… Zbytek informací již vypouštíte, protože jim zkrátka vůbec nerozumíte. Lékař má však za to, že vám vše podrobně objasnil, takže rychle vypíše recept a sestřička již volá dalšího nedočkavého pacienta. Za dveřmi ordinace vám dochází, na co všechno jste se původně chtěli zeptat včetně toho, že vlastně pořád nevíte, co vám vlastně je. Doufáte, že vám to třeba trochu objasní v lékárně…

Sedimentace

Patří mezi rutinní laboratorní vyšetření. Může napovědět, že v těle není něco v pořádku. Sleduje se při něm rychlost klesání červených krvinek. Ta se zvyšuje např. při infekcích, zánětech, nádorových či autoimunitních onemocněních. Zvyšuje se ovšem také v těhotenství a s věkem, případně užíváním antikoncepce či penicilinu. Sedimentace může dokonce orientačně poukázat také na selhání ledvin, cukrovku nebo souvislost se srdečním infarktem. Vyšetření je nutné kombinovat s dalšími metodami, aby se určila přesná příčina problému. Mělo by se provádět nalačno.

CRP

Během zánětu se v těle vytváří tzv.  „C reaktivní protein“ (CRP). Toto vyšetření pomáhá rozlišit, jestli nasadit antibiotika, nebo ne. Typicky se může jednat o pacienta s mírně zvýšenou teplotou, bolestí v krku, pokašláváním, slabostí, pocením. Pokud je CRP relativně nízké, jde spíše o infekci virového původu, na kterou antibiotika nepomáhají. Pokud dosahuje vyšších hodnot, pak se jedná o bakteriální infekci a nasazení antibiotik je vhodné.

 ASLO

Používá se k diagnostice streptokokových infekcí (způsobují např. hnisavou angínu, zápal plic, zánět středního ucha, revmatickou horečku, spálu). Vysoká hladina ASLO naznačuje, že v těle koluje nebezpečné množství protilátek, a to nejen proti streptokoku, ale také proti vlastním tkáním. Některé naše tkáně (srdce, ledviny, klouby) mají totiž podobnou antigenní strukturu, takže hrozí, že naše protilátky si je snadno spletou s nepřítelem streptokokem a začnou je ničit také. V podstatě se pak jedná o rozvoj autoimunitního onemocnění.

Krevní obraz

Celkové vyšetření krve, které zjišťuje zastoupení jednotlivých složek krve kromě plazmy. Neobejdeme se zde bez termínů:

  • Leukocyty – bílé krvinky: Chrání nás před infekčními onemocněními a rakovinnými buňkami. Zvýšená hladina poukazuje např. na infekci, zánět.
  • Erytrocyty – červené krvinky: Zajišťují prostřednictvím hemoglobinu přenos kyslíku z plic do tkání, tj. okysličení našeho těla, a oxidu uhličitého opačným směrem.
  • Trombocyty – krevní destičky: Normálně díky své „lepivosti“ napomáhají k zástavě krve srážením, takže když se poraníme, rána se uzavře krevní sraženinou a my nevykrvácíme. Nadměrně řídká krev znamená nebezpečí krvácení (vnějšího i vnitřního), příliš hustá krev zase nebezpečí vzniku trombů a ucpání cév (mozková příhoda, infarkt).
  • Hemoglobin – zajišťuje přenos kyslíku, viz výše. Nejčastěji se setkáváme s tzv. anémií, chudokrevností, což je nízká hladina hemoglobinu. Projevuje se např. únavovou, pobledlou kůží, problémy s dýcháním.
  • Hematokryt – je poměr mezi objemem červených krvinek a krve. U chudokrevnosti je většinou nízký hemoglobin spojený s nízkým hematokritem a často i se sníženým počtem červených krvinek.

Homocystein

Zvýšená hladina poukazuje na problém s krevním oběhem a riziko infarktu.

TSH

TSH je hormon produkovaný podvěskem mozkovým (hypofýzou). TSH je součástí systému, který udržuje v krvi stabilní množství hormonů štítné žlázy.

AST, ALT, GGT

Jedná se o hodnoty jaterních enzymů, tzv. jaterní testy. Informují nás nejen o stavu jater, ale i jiných orgánů. Zvýšené hodnoty mohou poukazovat na hepatitidu, cirhózu jater, jaterní nádory atd.

 Bilirubin

Bilirubin vzniká rozpadem hemoglobinu, přičemž se dostává do krve.  Zdravá játra dokáže takto vzniklý bilirubin rozložit. Pokud však játra není v pořádku, bilirubin se začne hromadit ve tkáních a kůži, kde může způsobit typické žloutnutí. Příčinou může být celá řada chorob, např. zmíněná cirhóza jater, hepatitida.