Belchite: Ruiny obce jsou prý místem působení těžko popsatelné energie

Belchite

Španělské Belchite se stalo pomníkem lidské zloby. Na přelomu srpna a září 1937 se tato vesnice stala dějištěm jedné z nejhorších bitev španělské občanské války. Dva týdny trval masakr, který proměnil kdysi malebnou obec v rozbombardované ruiny, navíc nasáklé krví obětí.

Zásadní rozhodnutí

Nakonec padlo rozhodnutí – obec musí zůstat tak, jak je, tedy zpustošená a vylidněná, aby byla mementem krutosti války. Přesto se ukázalo, že to s sebou přineslo i jiný problém. Dnes se o oblasti mluví jako o strašidelném místě, kde jsou v rozvalinách uvězněny duše mrtvých.

Strašidelné místo

Traduje se zde mnohé. Svědci vypovídají o přízracích a stínech, které se v Belchite mají zjevovat živým. Vesnice se tak stala cílem lovců duchů, kteří zde testovali i to, zda není možné zachytit nějaký paranormální zvuk, hlas z jiných světů, na elektronickou nahrávku.

A natočili prý pozoruhodnou věc – na audiozáznamech z tichého Belchite je údajně v pozadí slyšet letadla a tanky, snad jako by se průzkumníci ocitli v nějaké pasti zastaveného času. Znamenalo by to snad, že na nějaké jiné úrovni, která dosud přesahuje hranice našeho chápání, se v Belchite stále odehrávají hrůzy onoho osudného roku 1937?

Okolní lidé i lovci duchů každopádně popisují místo jako plné nepopsatelné energie. A není divu, je to místo velkého neštěstí.

Hrůza v kostele

Oscar Parra de Carrizosa, španělský režisér krátkých filmů, má s místem své zkušenosti. Ze začátku se stavěl k paranormálním jevům velmi skepticky. Jednoho dne se ale odehrálo něco, co ho donutilo změnit názor. Během natáčení v troskách kostela svatého Martina totiž spolu s celým svým štábem zaslechl zřetelně dětský hlas, který však neměl žádný viditelný zdroj. Odnikud se najednou ozvalo: “Země celá zčervenala…” Celý štáb ustrnul hrůzou.

Měl to snad být přízrak dítěte, které v Belchite zahynulo? Nebo šlo opět o jakési prolínání světů, z nichž jeden je nám neznámý?

Co to znamená?

Dalším jevem, který zde lidi potkává, jsou letmé dotyky neviditelných chladných rukou. Na tento zážitek prý hned tak nezapomenete.

Co to tedy vše znamená? Snaží se duše mrtvých, které podle některých zůstaly v Belchite uvězněny, navázat spojení s živými? Nebo snad na území bývalé vsi pronikáme do světa, který si nepřeje být rušen?