Plešivec: Je možné, že tento vrch byl kdysi považován za posvátný, snad i prokletý

Plešivec

Brdský vrch Plešivec je prý místem působení zvláštních sil, alespoň to vyprávějí ti, kteří zde pobyli delší dobu či dokonce přespali.

Hradiště

Plešivec tvoří zdaleka viditelnou dominantu Brd, i když není jejich nejvyšším vrcholem. Byl odpradávna i jakýmsi strategickým místem umožňujícím kontrolovat okolní kraj. Jak nám dokazují archeologické vykopávky, lidé se tu usazovali již v mladší době kamenné a v době bronzové zde vzniklo dokonce hradiště – znamenalo tehdy zřejmě nejen mocenské centrum středních Čech, ale i centrum kultovní. Vypadá to však, že místo uvnitř za opevněním bylo přístupné jen někomu, běžně sem lidé neměli přístup, nebyla to tedy oblast, kde by se odehrával každodenní život.

Zánik hradiště přesně určen není, ale jisté je to, že na počátku doby železné, okolo roku 750 př. Kr., už bylo opuštěné. O dalším osídlení Plešivce neexistují důkazy, což je vzhledem k jeho strategické poloze zvláštní. Je možné, že vrch byl považován dál za posvátný nebo i prokletý.

Poklady a pověsti

Zajímavé jsou zprávy o pokladech (což jsou památky z doby hradiště), které se tu měly najít. Roku 1866 byl vykopán bronzový slitek, který vážil přes 17 kilogramů, roku 1872 zase bronzové zbraně a ozdoby. Podobný objev tu byl učiněn také rou 1925.

Je jasné, že zbytky valů, prastaré předměty zde nalezené i zdejší atmosféra – to vše přispělo ke vzniku celé řady pověstí. Na Plešivci prý měl často pobývat Fabián, obr, který je brdskou obdobou krkonošského Krakonoše. I když jeho sídlem je nedaleká hora Baba. Fabián nebyl vždy duchem zdejších hor. Kdysi býval šlechticem, který měl řadu milenek, bohužel jedna z nich byla i čarodějnicí. Když přišla na to, že Fabián nikdy neopustí svoji manželku, jak sliboval, proklela jej i s jeho hradem. Ten se propadl do země a z Fabiána se stal obr – a postupně ochránce zdejších hor. Jestli tu však ještě někde sídlí, není jisté, neboť již dlouho nebyl spatřen.

Říká se však, že předstírá svoji nepřítomnost, aby tak ve skrytu mohl lépe dohlížet na to, co se na horách děje.

Obrovské valy hradiště také vzbuzovaly v lidech dojem, že přímo zde měli sídlo obři. Pak se ale pohádali, proto ty rozvaliny. Další pověsti hovoří o čertech. Na vrchol hory se také mají slétat čarodějnice a oslavovat slunovrat.

Vše se tu točí kolem čarování. Možná i to je důvodem, proč zůstalo hradiště po svém zániku zcela opuštěné.