Nepřehlédněte online výstavu Valdštejnové a počátky archeologie na Šťáhlavsku

Zámek Kozel, zdroj: zamek-kozel.cz

PLZEŇSKO – Vzhledem k přetrvávajícímu uzavření výstavní síně v důsledku pandemické situace máte možnost zhlédnout online zajímavou výstavu Valdštejnové a počátky archeologie na šťáhlavském panství. Ta byla koncem prosince loňského roku instalována v mázhauzu sídla pracoviště Národního památkového úřadu v Plzni.

Šťáhlavy a jejich okolí byly jednou z lokalit, kde se začal psát příběh archeologie ve střední Evropě. Výraznou roli v tom sehráli dva členové rodu Valdštejnů. Byl to první z držitelů šťáhlavského panství Kristián Vincent z Valdštejna-Vartenberka a jeho vnuk Arnošt Karel z Valdštejna-Vartenberka, a spolu s nimi zahradník František Xaver Franz. Rod Valdštejnů patřil v historii mezi známé sběratele tzv. „starožitností“ (ty kromě uměleckých děl představovaly i archeologické předměty). Sbírky různého charakteru shromažďovali Valdštejnové na zámcích v Duchcově, Mnichově Hradišti, ve Valdštejnském paláci v Praze a také právě na zámku Kozel na Plzeňsku.

Staňte se členy FB skupiny Život v Plzeňském kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line.

Na zámku Kozel se první archeologické nálezy z okolí soustředily již ve dvacátých až třicátých letech 19. století. Za Arnošta Karla začal na Kozlu působit umělecký zahradník František Xaver Franz. Sirotek, kterému bylo poskytnuto jen nejnižší základní vzdělání, měl však všestranné nadání a talent jak pro umění, tak i technické novinky. Věnoval se hudbě, kreslil, vyřezával a fotografoval, přispíval do zahradnických časopisů. Na zámku Kozel neměl dle vlastních slov „v zimě vlastně co dělat“, což vedlo k rozvinutí jeho odborného zájmu o místní historii.

Při budování parku u hájovny v Hájku u Šťáhlav narazil na pravěké mohyly, a právě ty se staly předmětem jeho dlouhodobého zájmu. Prováděl vlastní výzkumy, které dokumentoval v té době novátorským, pokrokovým způsobem. Podrobnými kresbami a popisy nezachycoval jen získané artefakty, ale podrobně dokumentoval i vlastní naleziště včetně polohy předmětů. Nálezy očišťoval, předkládal k posouzení odborníkům a evidoval. V oblasti valdštejnského Šťáhlavska tak začaly v 19. století probíhat první systematičtější a především dokumentované výzkumy.

Díky Franzově činnosti a badatelskému zájmu hraběte Arnošta Karla tak vznikla na Kozlu výjimečná sbírka, která vzbudila pozornost dobového tisku.  Byla však i příčinou rozporů mezi oběma osobnostmi, které vedly k odchodu Františka Xavera Franze po dvacetiletém působení na Kozlu do plzeňského městského muzea. Deset let po jeho smrti jej sem následovala i téměř celá kozelská sbírka starožitností v úctyhodném počtu 10 367 kusů.

Výstavu Valdštejnové a počátky archeologie na šťáhlavském panství si můžete prohlédnout zde.