KORONAVIRUS: Hra o další nouzový stav leží v rukou hejtmanů, v postupu zatím nepanuje shoda

Zdroj: Wikimedia Commons

Česko – Jelikož včera se ani po dlouhém jednání Babišově menšinové vládě nepodařilo prosadit další prodloužení nouzového stavu, nyní je hlavním tématem všech politických jednání to, co přesně nastane v pondělí. Nouzový stav totiž končí v neděli a spolu s ním by měla být ukončena i všechna související opatření. Aktuálně se zdá, že řešení situace leží v rukou hejtmanů jednotlivých krajů – ti totiž mohou vládu o prodloužení nouzového stavu požádat (sněmovna jej ovšem může znovu nepřijmout), druhou variantou je řízení situace na základě zákona o veřejném zdraví ze strany vlády a ministerstva zdravotnictví, přičemž hejtmani by na území svých krajů dále opatření doplňovali lokálními omezeními.

Aktuální epidemiologická data nejsou dobrá, za včerejší den přibylo necelých 9 000 nově nakažených, což je cca o 900 více než před týdnem. Problémem je také poměr pozitivních testů vůči těm provedeným, ten se stále pohybuje nad hranicí 30 %. Obecně lze tedy říci, že v Česku dochází k mírnému nárůstu epidemie (rizikové skóre PES ale již několik dní zůstává na hodnotě 71). Premiér Babiš s ministrem zdravotnictví tedy varují před rapidním zhoršením situace, pokud nouzový stav nebude dále trvat. „Jsme přesvědčeni, že opatření na základě zákona o veřejném zdraví nebudou stačit a budou tu obrovské komplikace,“ uvedl šéf krizového štábu Hamáček (který ovšem také tvrdil, že nebude možné povolat na pomoc armádu, což ministr obrany Metnar vyvrátil) s tím, že nyní vláda musí vyčkat na výsledek jednání hejtmanů.

Konkrétně hejtmani by sice vládu mohli o prodloužení nouzového stavu vládu požádat, podle názoru právníků bychom se tak ale ocitli v situaci, kdy by v zemi již prakticky neexistovala žádná kontrola nad ničím. Ačkoliv plošné uzávěry nelze bez nouzového stavu provádět, ministerstvo zdravotnictví může vydávat mimořádná opatření (tak ostatně Česko fungovalo loni od května do října), může uzavírat např. kulturní instituce, bazény, školy, co se ale týká např. uzavření obchodů, o tom zákon nepojednává. Pro všechna tato opatření jsou však třeba dobrá odůvodnění založená na datech a relevantních odůvodněních, čehož vláda a ani resort zdravotnictví doposud nebyl schopen.

Kritika se také snáší na využití možného „stavu nebezpečí“, který mohou vyhlásit hejtmani. Dalším řešením by byla specifická legislativa, konkrétně pandemický zákon, který již ve sněmovně dokonce leží (a opozice k jeho přijetí dlouhodobě vybízí právě kvůli nemožnosti žít stále ve stavu nouze), ale vláda jej dosud neprojednala.

O situaci byl dnes jednat i premiér Babiš s prezidentem Zemanem, po skončení schůzky uvedl, že odmítá tvrzení opozice, že se nesnažil vyjednávat.  „Udělal jsem maximum pro to, abych opozici přesvědčil, že pokud nebude nouzový stav schválen, dojde k ohrožení našeho boje proti covid-19. Dnes jsme měli jednání s hejtmany, jednání bylo konstruktivní a různé věc jsme si vysvětlili, pokračovat budeme zítra.“ Poměrně odlišný názor na tuto schůzku ale prezentoval jeden z hejtmanů, Jan Grolich (KDU-ČSL). Ten totiž uvedl, že jednání bylo doslova v podstatě zbytečné, v rámci schůzky vláda jen představila, co je schopná udělat, aby překlopila opatření do nového rámce ministerstva zdravotnictví a hygieny a „v podstatě se tvářila, že vlastně nic nepotřebuje. Seznámila nás s riziky, když nouzový stav trvat nebude, ale to si měli uvědomit sami před týdnem, když nejednali s opozicí o jeho podpoře. Vláda nám vlastně řekla, že je tu sice riziko, ale nás nikdo k ničemu nepotřebuje.“

Babiš zároveň dodal, že vláda sama o prodloužení nouzového stavu znovu požádat nemůže, a „jediná možnost je dle zákona o krizovém řízení to, že hejtman může požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. Projednali jsme možná opatření, která lze učinit na základě zákona o veřejném zdraví, a nyní čekáme, jestli dojde k dohodě.“