Liberecký kraj chce kvůli ztrátě vody v okolí dolu Turów žalovat Polsko

LIBERECKÝ KRAJ – Krajští radní se na úterním jednání seznámili s výsledky zprávy České geologické služby (ČGS) o poklesu hladiny podzemních vod a podloží v okolí polského hnědouhelného dolu Turów. Vyplývá z ní, že hladiny podzemních vod v příhraničních oblastech mají tendenci klesat. Nestabilní je podle měření ČGS také stav terénu na Hrádecku. Obojí zřejmě způsobuje činnost dolu Turów.

„Mým úkolem je nyní zajistit ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí veškeré potřebné podklady nutné k podání žaloby společně s návrhem na vydání předběžného opatření na Polskou republiku za porušení řádných postupů v rámci platné legislativy Evropské unie,“ uvedl krajský radní pro resort životního prostředí a zemědělství Václav Židek.

Staňte členy FB skupiny Život v Libereckém kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne.

Krajští radní se mimo jiné dohodli na tom, že podpoří vznik mezinárodní komise, která bude dlouhodobě porovnávat výsledky měření jednotlivých zemí a sledovat situaci na území České republiky, Polské republiky a Spolkové republiky Německo. „Komise se bude scházet minimálně jednou za rok, aby průběžně vyhodnocovala monitoring sítě měřicích vrtů, které kontrolují stav podzemních vod na české a polské straně hranice, a sledovala výsledky měření imisí tuhých znečišťujících látek na českém území v okolí Uhelné, a to včetně měření hlukové zátěže,“ prohlásil radní Židek. Voda ve vrtech v Uhelné stále klesá. I když jsou třeba vyšší srážky, je patrné, že na to klimatické změny nemají přímý dopad.

Průzkum ČGS zahrnoval tři zcela odlišná území, a to Hrádeckou pánev s vodním zdrojem Uhelná, horní povodí Václavického a Vítkovského potoka a Frýdlantský výběžek. „Podle stanoviska České geologické služby nelze v budoucnosti vyloučit v oblastech Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska dopad pokračující těžby v dole Turów na stav vody v tamních studních. Dlouhodobé a nepopiratelné ztráty vody v lokálních zdrojích bude nutné nahradit vodovodním řadem. O způsobu, jak to provést, jednáme se všemi dotčenými stranami. Po polské straně požadujeme, aby se na nákladech podílela,“ zdůraznil hejtman Martin Půta.

Jako projev dobré vůle ze strany polského investora žádá Liberecký kraj přípravu a vybudování zemního valu a zelené stěny chránící obyvatele Uhelné před zvýšenou prašností. „Jednalo by se o zemní val s ochrannou zelení podél silnice Opolno-Zdrój – Sienawka, který by měl měřit zhruba jeden kilometr,“ dodal hejtman Půta.

Kromě měření ČGS monitorují pohyb terénu okolí dolu Turów rovněž pracovníci státního podniku Diamo, kteří koncem loňského roku nainstalovali v českém příhraničí v okolí Uhelné desítky měřicích bodů. Jejich prostřednictvím sledují vliv činnosti polského dolu na možné deformace terénu na českém území. Od roku 2019 Národní referenční laboratoř pro komunální hluk také pravidelně měří hluk z Turówa.

Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu, už teď přitom z dolu kvůli těžbě odčerpávají tisíce metrů krychlových vody. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedních zemí.

Ilustrační foto