Řídí bakterie, jak se chováme a cítíme? Souvislost mezi stavem našich střev a psychikou

Ilustrační foto

Psychobiotika –  ještě donedávna většina z nás netušila, že takový výraz existuje. V poslední době se však pomalu, ale jistě začíná používat. Vypadá to, že by mohl mít před sebou slibnou budoucnost. O vazbě mezi střevní mikroflórou a fyzickém zdraví se ví už delší dobu. Ale to, že stav našich střev může ovlivňovat také naši psychiku, je relativně nový poznatek.

Kdo nám bydlí ve střevech

Patrně vás překvapí, že mikroorganismů (což jsou zejména bakterie, viry, kvasinky atd.) je v lidském těle celkově až desetkrát více než samotných lidských buněk! Odborníci často všechny tyto mikroorganismy souhrnně nazývají pojmem mikrobiom. V souvislosti se zdravím jsme o něm hovořili v našem nedávném článku. Nejvýznamnější součástí našeho mikrobiomu je střevní mikroflóra. V našich střevech žije asi 500 rozličných druhů mikroorganismů. Ve střevech dospělého člověka tito „mikroobyvatelé“ váží 1–2 kg.

Co vše mohou střeva ovlivnit

Původně se mělo za to, že mikroorganismy ve střevech sehrávají důležitou roli hlavně v  trávení. Postupně se však začalo ukazovat, že střevní mikrobiom má kromě trávení vliv na chod mnoha dalších procesů v těle, např. na imunitní systém (některé zdroje uvádějí ovlivnění až ze 70 %) či hormonální rovnováhu. Nejnovějším poznatkem je objevení jeho vlivu na nervovou soustavu, tedy na naši psychiku. Uvádí se, že odborné studie prokázaly existující souvislost mezi poruchami střevního mikrobiomu a některými neuropsychickými poruchami, jako jsou např. deprese, úzkosti, schizofrenie nebo poruchy autistického spektra.

Druhý mozek

Střeva bývají někdy označována jako druhý mozek. Důvodem je skutečnost, že jsou protkány rozsáhlou sítí nervů, které řídí jejich činnost, a to i poměrně samostatně. Mozek je se střevy propojen přímou osou nazývanou gut-brain axis, tedy osa střevo-mozek. Z mozku, resp. z centrální nervové soustavy, vede do břicha bloudivý nerv (možná je vám povědomý jeho odborný název „nervus vagus“), který umožňuje přenos mnoha nervových signálů. Významným poznatkem je to, že komunikace po této ose neprobíhá pouze z mozku do střeva, ale právě také opačným směrem, a to ze střeva do mozku.

Řídí bakterie, jak se chováme a cítíme?

Jako příklad uveďme serotonin, který je nazýván hormonem štěstí a který ovlivňuje emoce, chuť k jídlu, spánek či snižuje vnímání bolesti. Velké procento tohoto hormonu se nachází v našich střevech. A jsou to právě bakterie, které přispívají k tvorbě tohoto významného hormonu. Na zmíněné komunikaci mezi střevy a mozkem se kromě serotoninu podílejí dále hormony dopamin (pozitivní pohled na svět), noradrenalin (stresový hormon), acetylcholin (koncentrace, učení, pameť) nebo tzv. GABA kyselina (zklidnění úzkostí, uklidnění, spánek). Narušení rovnováhy střevní mikroflóry (mikrobiomu) vede ke vzniku různých onemocnění, včetně neuropsychiatrických (deprese, úzkost, autismus nebo schizofrenie).

Psychobiotika na psychiku

Psychobiotika jsou podmnožinou probiotik. Produkují neuroaktivní látky, a díky tomu jsou schopna ovlivňovat děje v našem mozku. V přirozené formě je získáme z fermentovaných (kvašených) potravin, např. zeleniny (kysané zelí, kvašené okurky) a zakysaných mléčných výrobků (kefíry, přírodní jogurty). Pokud trpíte jejich nedostatkem a potřebujete je doplnit ve větším množství, je již možné zakoupit v lékárnách také jako doplněk stravy.