Zraněná zvířata mají své zachránce

Cílem záchranných stanic je po uzdravení zvířete jeho opětovný návrat do přírody. Daří se to ve více než polovině případů. Foto | zvirevnouzi.cz

Epidemiologická opatření, jejichž důsledkem je větší počet lidí v přírodě, přinesla jedno pozitivum i divokým zvířatům.

To, že lidé namísto v obchodních centrech tráví volný čas na procházkách venku, zachránilo už stovky živočichů. Právě v zimě a v nadcházející době hnízdění zaznamenávají záchranné stanice
nárůst počtu volajících kvůli zraněným a nalezeným zvířatům.
Za uplynulých patnáct let přijaly stanice po celé republice více než 150 tisíc zvířat a péče o ně přišla na zhruba 400 milionů korun. Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic, koordinované Českým svazem ochránců přírody. Stanice pokrývají svou působností celé území republiky
a ročně jimi projde víc než deset tisíc potřebných živočichů. Nejčastěji přijímají zvířata poraněná dopravou, popálená elektrickým proudem, poraněná nárazem do skleněné plochy či postřelená.
Zhruba polovinu z nich se podaří vrátit zpět do přírody. S financováním pomáhají z velké části dárci, kraje, města a firmy. „Naším vzorem je britský systém pomoci zvířatům, který je už od svého
počátku založen na podpoře veřejnosti. Lidé si tam mnohem více uvědomují, že jsou za osudy zvířat odpovědní. Společnost by i u nás měla cítit jistou morální povinnost negativní dopady své činnosti kompenzovat podporou projektů, jakým je Zvíře v nouzi,“ vysvětlila Zdeňka Nezmeškalová, koordinátorka Národní sítě záchranných stanic.
Právě projekt Zvíře v nouzi získal během patnácti let své existence na účet veřejné sbírky téměř třicet milionů korun.

Do záchraných stanic lidé přinášejí i zatoulaná mláďata. foto: zvirevnouzi.cz

Pomoc lze přivolat i aplikací v mobilu

Pracovníci stanic už pomáhali nejen rysům, srncům, či dokonce jelenům a losům, ale třeba i zvířatům miniaturních rozměrů, jako jsou několikagramoví novorozenci netopýrů, hlodavců a často
také ptačí holátka. „Handicapované zvíře je vždy silně stresované z vlastního zranění či neobvyklé situace a také z kontaktu s člověkem. Zvíře nepozná, že mu chcete pomoci – bude se bránit. Ve strachu a pocitu ohrožení může způsobit další zranění nejen sobě, ale i svému zachránci,“ upozorňuje Zdeňka Nezmeškalová a dodává, že lidé mají raději zatelefonovat do nejbližší záchranné stanice nebo použít aplikaci v mobilu. Ta lokalizuje volajícího a nabídne základní rady, jak s divokým zvířetem zacházet.

 

Centrální dispečink Národní sítě záchranných stanic 774 155 155

 

ZVÍŘE V NOUZI – ZÁKLADNÍ DESATERO

  1. Najdete-li mládě, pak se přesvědčte, zda pomoc skutečně potřebuje, zda je opuštěné.
  2. Nedotýkejte se mláďat zajíců, srnčí, jelení, dančí a mufloní zvěře, pokud nejsou prokazatelně osiřelá, zraněná nebo uvízlá.
  3. Dospělí zranění savci patří do rukou odborníkům, protože hrozí poranění zachránce či jeho nakažení vzteklinou.
  4. Odborníkům popište místo, vzhled a projevy zraněného zvířete, oni vám poradí.
  5. Chraňte své zdraví – pokud nevidíte zjevné poranění, může se jednat o onemocnění zvířete.
  6. Ochočená, uměle odchovaná mláďata nepatří do přírody, protože obvykle ztrácejí přirozenou plachost.
  7. Ptačí mládě, které potřebuje pomoc, poznáte především podle toho, že ještě není opeřené, sedí na zemi a píská. Ptačího mláděte se můžete dotknout.
  8. Ptáčata, která jsou již opeřená, ale ještě neumějí létat, nepotřebují pomoc. Umístěte je na vyvýšené místo (větev, zídka apod.), jejich rodiče je najdou a nakrmí.
  9. Ježek, který potřebuje pomoc, se obvykle obtížně pohybuje, je malátný, při dotyku rukou nenaježí bodliny, nestočí se do klubíčka.
  10. K vodní hladině přimrzne pouze zraněné zvíře. Zkuste ho nejprve vhodně vyplašit, pokud se snaží vzlétnout a nemůže, volejte pomoc.

Více informací a návody jak pomoci najdete ZDE, číslo sbírkového účtu: 33553322/0800