Případ Very Brühneové: Byl vynesen spravedlivý rozsudek – nebo se jednalo o justiční omyl?

Ilustrační obrázek

Rozsudek za vraždu doktora Otto Prauna v roce 1960 rozdělil národ v Německu na dvě poloviny.

Jak to začalo

Dvakrát rozvedená Vera Brühneová žila několik let v bytě v lepší mnichovské čtvrti a živila se jako společnice zralých mužů. V červenci roku 1957 se seznámila v jedné mnichovské restauraci s o 16 let starším lékařem Otto Praunem. Byl to velmi zámožný, úspěšný a navíc rozvedený ženský lékař, který obýval se svojí hospodyní vilu u Starnberského jezera nedaleko Mnichova.

Vera byla atraktivní žena a Praun k ní hned zahořel láskou. Kupoval jí drahé dárky, krom jiného i automobil, bral ji na dovolené. Na jaře roku 1959 Veře odkázal svou usedlost v Lloret de Mar na španělském pobřeží Costa Brava – to v pozdějším procesu sehrálo velkou roli.

Vražda

13. dubna roku 1960 se Vera vrátila do Mnichova z návštěvy svého známého Johanna Ferbacha v Porýní. Večer se pak vydala do Bonnu za svou nemocnou matkou.

19. dubna zavolala na policii Praunova přítelkyně – lékař se jí totiž dlouho neozval, a proto jela k němu do vily. Odemčenými dveřmi vstoupila na terasu, kde se jí naskytl strašný pohled. Praun tam ležel s prostřeleným spánkem, v pravé ruce svíral pistoli. Jeho hospodyně byla nalezena mrtvá ve sklepě, a jak bylo později zjištěno, byla zastřelena z bezprostřední blízkosti do šíje.

Jako okamžik smrti byl určen 14. duben, osm hodin večer. Praunovy hodinky se totiž v tuto dobu zastavily. Jedna svědkyně navíc zaslechla právě v tento čas dva výstřely.

Vyšetřování

Zpočátku se policie přikláněla k verzi, že vše byla vražda a následná sebevražda. 29. dubna byla ale provedena pitva, kdy byla v Praunově hlavě nalezena ještě druhá kulka, což možnost sebevraždy vyloučilo. Po výslechu lékařových přátel se do podezření dostala právě Vera Brühneová. Praunovi přátelé totiž vypověděli, že lékař nejenže prodal svou španělskou usedlost, ale chystal se také svou milenku opustit. Ta se podle vyšetřovatelů pokusila zachránit své dědictví a lékaře měla zavraždit s pomoc svého známého Ferbacha. Jeden ze svědků navíc vypověděl, že se mu dokonce Ferbach k dvojnásobné vraždě přiznal. Oba obžalovaní si také při výpovědích protiřečili.

Soud

Státní zástupce byl nucen přiznat, že obžalobě chybí rozhodující důkaz, který by je jednoznačně usvědčil, ale i tak se shodl s policií, že se jedná o jasnou věc. Na tom se nakonec shodl i senát II. mnichovského zemského soudu, který 4. června 1962 odsoudil oba obžalované na doživotí. Za vraždu z chamtivosti.

Ovšem tento výsledek se u veřejnosti setkal s odezvou, která rozhodně nebyla jednoznačná. Řada lidí měla pochybnosti. Obžaloba podle nich nepředložila žádné skutečné důkazy a navíc se opírala o výpovědi svědků, které nezněly přesvědčivě.

Přesto bylo odvolání obou v prosinci roku 1962 zamítnuto. Ale Vera byla v květnu 1979 omilostněna a zemřela roku 2001 v Mnichově. Co se tedy vlastně v lékařově vile odehrálo?