KORONAVIRUS: Další očkovací látka míří na trh, některé evropské země ale stahují vakcíny AstraZeneca

Zdroj: Wikimedia Commons

Česko – Očkování je považováno v podstatě za jedinou možnou cestu, jak porazit koronavirus. Nepochybně dobrou zprávou tedy je, že dnes byl k užití schválen již čtvrtý typ vakcíny, naopak znepokojení vyvolává již schválená (a užívaná) vakcína od společnosti AstraZeneca.

Podmínečnou registraci a také schválení ze strany Evropské lékové agentury (EMA) dnes získala vakcína z dílny americké společnosti Johnson&Johnson. K ní se pojí hned několik výhod – např. nevyžaduje žádný extrémní chladový režim při skladování a je tedy vhodná i k distribuci a užití praktickými lékaři, stejně tak je pozitivně hodnoceno, že vakcína nevyžaduje podání dvou dávek. Účinnost této vakcíny je podle hodnocení 67 % a očkovat lze všechny ve věku nad 18 let. První dodávka vakcíny Johnson&Johnson by měla do Česka dorazit v horizontu jednoho měsíce, přitom bylo již rozhodnuto také o jejím distributorovi, nemělo by tedy dojít ke zdlouhavému skladování tak, jako se to u nás dělo doposud. Výrobce navíc slíbil, že plánované dodávky pro EU dodrží a nemělo by tak dojít k výpadkům, k jakým v předchozích případech docházelo. Během dubna by do Česka mělo dorazit 185 000 dávek, dodávka o tomtéž objemu je očekávána také v květnu a červnu. V dalších měsících by dodávky měly ještě narůstat.

Zatímco vakcína Johnson&Johnson na schválení čekala 100 dní, v případě již užívaných očkovacích látek Pfizer se jednalo o 76 dní, schvalovací proces látky od společnosti Moderna trval 51 dní a látka od společnosti AstraZeneca byla schvalována 120 dní (na schválení pak ještě čekají další tři vakcíny, a to včetně ruské Sputnik V). V případě vakcíny AstraZeneca se však množí určité pochybnosti o její nezávadnosti.

Konkrétně v Norsku a Dánsku dnes příslušné úřady rozhodly, že minimálně na dva týdny preventivně očkování látkou od AstraZeneca pozastaví, vyšetřuje se totiž možná souvislost s úmrtími v důsledku vzniku krevních sraženin. V Dánsku byly zaznamenány dva případy těchto problémů a jedno úmrtí, v Rakousku pak po očkování zemřela kvůli krevním sraženinám 49letá ženy. Přímý vztah mezi úmrtím a očkováním ani v jednom z případů zatím prokázán nebyl, ale to, že šlo o reakci na očkování, vyloučit nelze. Některé další země tak pozastavily také očkování vybranými šaržemi vakcíny. Jak ale ubezpečuje Irena Storová (SÚKL), „šarže, o nichž panují pochybnosti, v ČR nebyla a ani není.“ Stejně tak ministr zdravotnictví Blatný potvrdil, že u nás bylo vakcín AstraZeneca podáno cca 100 000 bez jakýchkoliv problémů, tedy není žádný důvod k obavám – přesto i české úřady situaci dále bedlivě sledují. Možnými problémy s vakcínou AstraZeneca se zabývá i EMA, dle ní ale přínosy vakcíny převažují nad riziky, bude však pokračovat ve zkoumání dalších sporných případů.

Co se týká očkování v Česku, to pozvolna zrychluje, denně je očkováno cca 40 000 osob – ministerstvo zdravotnictví ale ambiciózně plánuje časem očkovat až 100 000 osob denně. K dnešnímu dni dostalo některý typ z dostupných vakcín 670 000 lidí, 280 000 z nich i druhou dávku. Nejvíce osob je očkováno v nemocnicích nebo očkovacích centrech.