KORONAVIRUS: Dvacítka zemí v Evropě pozastavila očkování vakcínou AstraZeneca. K takovému kroku není v ČR důvod, uvedl Babiš

Zdroj: online vysílání

Česko – Na potenciální problémy, které mohou být spojeny s podáním vakcíny proti koronaviru, se pozornost začala upínat poté, kdy kvůli krevním sraženinám po aplikaci vakcíny AstraZeneca zemřela zdravotní sestra v Rakousku. K témuž následně došlo také v Dánsku, Norsko zase zveřejnilo informace o několika případech zdravotníků, kteří krátce po očkování museli být kvůli krvácení a krevním sraženinám hospitalizováni. Jednotlivé země tak začaly postupně podávání vakcíny AstraZeneca přehodnocovat, zatímco např. v Rakousku, Estonsku či Litvě bylo zatím pozastaveno jen podávání určitých šarží vakcíny, jiné státy – např. Dánsko, Norsko, Německo, ale i Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko a mnohé další – očkování pozastavily úplně. Nyní čekají na další vyjádření Evropské lékové agentury EMA, které by mělo být známo ve čtvrtek. Česko – např. společně s Belgií – zatím omezovat podání vakcíny AstraZeneca neplánuje.

Premiér Babiš k tomuto tématu ráno – na brífinku před odletem do Rakouska – dodal, že vše probíral v rámci rady pro zdravotní rizika a výsledkem je, že očkování bude pokračovat. „Ptal jsem se pana ministra zdravotnictví, ten odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a že Česká republika bude pokračovat dál v očkování,“ upřesnil s tím, že s dalšími odborníky, včetně předsedy České vakcinologické společnosti Chlíbka a epidemiologa Smejkala, nyní naléhá na ministerstvo zdravotnictví, aby prověřilo možnosti delšího intervalu při podání druhé dávky vakcíny, díky čemuž by bylo možné první dávkou vakcíny naočkovat podstatně více občanů. Jak totiž naznačují data ze zahraničí, již po první dávce podané vakcíny se rapidně zvyšuje obranyschopnost organismu a eliminuje se také riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19.

Jakékoliv omezení podávání vakcíny AstraZeneca Česko tedy zatím neplánuje, a to i proto, že celosvětová data ukazují, že výskyt krevních sraženin u očkovaných lidí je nižší, než je očekáváno v běžné populaci. Podle aktuálních dat bylo vakcínou AstraZeneca očkováno již přes 17 milionů lidí a objevilo se 37 případů závažnějších komplikací. Samozřejmě opatrnost je namístě, podle některých epidemiologů je ale pravděpodobnost vedlejších účinků velmi malá, zatímco pravděpodobnost, že vakcína pomůže, je velká.

Je také třeba říci, že vakcínu této značky by u nás měli mít k dispozici především praktičtí lékaři. Těch se zatím v Česku do očkování rozhodlo zapojit na čtyři tisíce, ovšem reálně očkují jen stovky z nich – vakcíny totiž nemají dostatek. Očkování u praktiků je pak určeno rizikovým pacientům – těm ve vysokém věku nebo těm, kteří trpí různými typy chronických onemocnění. Ačkoliv očkování u praktických lékařů je klíčové, jelikož v jejich databázích je stále celá řada rizikových pacientů, čeká na něj podle vyjádření Petra Šonky, předsedy Sdružení praktických lékařů, ještě poměrně velké lidí, cca 250 tisíc osob ve věku 70+ a 55 tisíc osob ve věku 80+.

Minimálně pro chronické pacienty by se však během příštího týdne měl otevřít dle slov premiéra také celostátní registr, který následně zájemce o očkování bude směrovat do očkovacích center. „V této chvíli to vypadá tak, že ambulantní specialisté a specializovaná centra nemocnic by měla pro tyto pacienty obdržet speciální kódy a příští týden by se ten systém mohl spustit,“ uvedl. Zároveň se již uvažuje také o tom, že by se registr počátkem dubna mohl otevřít dalším věkovým skupinám – od 60 či 65 let.