Za nemocemi dospělých často stojí dětská traumata, zjistil tým vědců z Olomouce

OLOMOUC Lidé, kteří byli v dětském věku vystaveni násilí a zanedbávání, jsou v dospělosti náchylnější k nemocem. To zjistil vědecký tým z Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (CMTF UP), který se jako jeden z prvních v České republice a na Slovensku zaměřil na zkoumání toho, zda mohou traumata prožitá v dětství souviset se zdravotním stavem dospělého.

Sběru dat pro tento výzkum se zúčastnilo tisíc dospělých Slováků. Z průzkumu plyne, že výskyt jednotlivých forem týrání, zneužívání a zanedbávání v dětství je rozsáhlý: emocionální zanedbávání se potvrdilo u 48,1 procent respondentů, fyzické zanedbávání u 35,8 procent, emoční týrání u 15,8 procent a fyzické týrání u 11 procent participantů. Sexuální zneužívání uvádělo 9 procent respondentů. „Z praxe víme, že lidé, kteří prožili hodně zlého, mívají horší zdraví. Už dávno jsme plánovali, že uděláme na toto téma výzkum na Slovensku a že ho zaměříme právě na vazbu mezi traumaty prožitými v dětství a zdravím člověka v dospělosti,“ uvedla členka týmu, psychiatrička Natália Kaščáková. Výzkumný tým vedl psychiatr Jozef Hašto.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line .

Lidé, kteří byli v dětském věku vystaveni násilí a zanedbávání, jsou v dospělosti náchylnější k nemocem. Riziko, že je v dospělosti ohrozí hypertenze, ischemická choroba srdce, cukrovka, kožní choroby, alergie, úzkosti a deprese, je u těchto lidí čtyřnásobně vyšší. Studie navazující na výzkum chce veřejnost informovat o prokázaném vztahu mezi nešťastným dětstvím a zdravím v dospělosti. „Nechtěli jsme výsledky výzkumu ‚jen‘ publikovat v zahraničních časopisech, ke kterým se běžný smrtelník nedostane. Chceme, aby se s nimi seznámili především budoucí lékaři. Aby věděli, že neléčí pouze konkrétní onemocnění, ale že k nim přichází člověk-pacient, který má svou minulost, a tu má zapsanou ve svém nervovém systému. Víme, že lékaři mají na vyšetření málo času, ale je nutné, aby kvalitní obvodní lékaři či specialisté vnímali svého pacienta v širším kontextu,“ řekla Kaščáková.

Včasná pomoc a terapeutické programy

Další analýzy, přednesené na odborných fórech, poukazují na souvislost mezi traumatizací
v dětství a horším zdravím a výskytem psychopatologie v dospělosti. „Naším cílem je diskutovat s odbornou i laickou veřejností tak, aby se společnost na tuto problematiku zaměřila. Je nutné, aby začaly vznikat preventivní a terapeutické programy. Nyní jsme se dotazovali dospělých, do budoucnosti bychom se ale rádi zaměřili na zjišťování problematiky přímo u dětí na školách, aby se těm z nich, které zažívají násilí v rodinách, dostalo včasné pomoci. Bylo by také užitečné vzdělávat v této oblasti pedagogy, aby projevy traumatizace u dětí uměli rozpoznat,“ dodala Kaščáková.

Jde o vůbec první výzkumy tohoto typu zaměřené na výskyt retrospektivně zjišťované traumatizace v dětství u reprezentativního vzorku obyvatel Česka i Slovenska. Výzkum stále pokračuje. V současnosti se vědci zaměřují na sběr dat od lidí, kteří trpí depresemi, úzkostnými poruchami nebo některou z forem závislosti.