Hummus. Jak si doma připravit stále populárnější orientální pokrm

Ilustrační foto

Není humus jako hummus. Ještě donedávna se rozhodně nevyplatilo označit kuchařkou předložené jídlo za humus, alespoň rozhodně ne v jejím doslechu. Jenže časy se mění. Dnes stále více lidí vyráží do obchodů ve snaze přinést si nějaký ten hummus domů, a někteří si ho již doma dělají sami. Ostatně to není nic těžkého. Po přečtení článku to zvládnete také. Aby však váš výsledek byl dokonalý, nezapomeňte k jeho názvu přidat ještě jedno „m“. Jinak budete mít místo orientálního pokrmu jen obyčejný „humus“.

Co  je hummus a odkud

Jedná se v podstatě o studenou kaši (moderně lze označit také jako „dip“), která pochází z oblasti Libanonu. Tento pokrm je velmi oblíbený hlavně na Středním východě, odkud se úspěšně šíří do mnoha zemí světa. Název je odvozen z arabského výrazu „himmas“ znamenajícího cizrnu. Jeho základními složkami  je rozmačkaná cizrna smíchaná se sezamovou pastou zvanou tahini, olivovým olejem, česnekem, citrónovou šťávou a solí. Typicky se konzumuje s chlebem či pečivem. Někdo si do něj rád namáčí syrové nebo opečené hranolky červené řepy, celeru, mrkve či jiné zeleniny.

Přínos pro tělo

Hummus se může pochlubit vysokým obsahem železa, vitamínu C, kyseliny listové a vitamínu B6. Díky cizrně je rovněž bohatý na proteiny a vlákninu.

Hummus recept

Suroviny

1–2 stroužky česneku

šťáva z ½ citrónu

1–1/2 lžíce olivového oleje

sůl, sladká paprika, římský kmín

tahini – sezamová pasta

Postup

Cizrnu namočíme nejlépe přes noc, protože potřebuje přibližně 8 hodin. Zalejeme ji asi dvojnásobným množstvím vody, protože značně zvětší svůj objem. Nakonec původní vodu slejeme a v nové vodě uvaříme doměkka. Vaří  se poměrně dlouho, někdy i 45–60 min. Pokud použijeme tlakový hrnec, vaření značně urychlíme. (Luštěniny nabydou na objemu, proto tlakový hrnec nenaplňujeme raději více než do 1/3). Po vychladnutí uvařenou cizrnu rozmixujeme s trochou převařené vody dohladka, přidáme vylisovaný (nejlépe český a čerstvý) česnek ze dvou stroužků, olivový olej, citrónovou šťávu, tahini pastu, sůl, koření a opět krátce pomixujeme. Je-li směs příliš hustá, zředíme opatrně vodou. Krémové konzistence dosáhneme tím, že hummus krátce pomixujeme, seškrábneme stěrkou ze stěn mixéru a opět krátce pomixujeme. Několikrát zopakujeme.

Pozor na římský kmín

Římský kmín (Cuminum cyminum) se pěstuje hlavně v Asii, zatímco kmín, který běžně používáme se nazývá kmín kořenný (Carum carvi) a pěstuje se zejména v Evropě. Římský kmín má výraznější aroma, je ostřejší a má hořkou chuť, takže s ním zacházíme raději opatrně, aby jídlo nebylo příliš kořeněné.

Pokud byste si hummus rádi připravili, ale nemáte po ruce římský kmín ani tahini, nezoufejte. Brzy vám přineseme návod, jak si připravit hummus i bez nich. Také vám dáme tip, jak si vyrobit vlastní čerstvou sezamovou pastu tahini.