KORONAVIRUS: České nemocnice jsou ve ztrátě, pojišťovny na hranici finančního vyčerpání

Zdroj: WikiMedia Commons

Česko – Koronavirová pandemie zdaleka nedopadla jen na sektory, jako je gastro, cestování či maloobchod, již nyní je zřejmé, že také zdravotnictví je na pokraji svých finančních možností. Podobně na tom brzy budou také pojišťovny. Ministr zdravotnictví proto hledá nové cesty, jak zdroje adekvátně doplnit, ve hře je tak nová kompenzační vyhláška.

Nemocniční péče se v posledním roce radikálně proměnila. Ovšem právě kvůli omezení neakutní péče nemocnice prodělávají až 3 miliardy korun měsíčně. Dostávají totiž sice od pojišťoven zálohy, ty jsou ale určeny na úhrady operací a běžných výkonů, jejichž provádění je ale nyní zakázané. Nemocnice se tak bojí, že peníze za nerealizované výkony budou muset vracet, nemluvě o tom, že došlo k navýšení jejich výdajů v souvislosti s pořizováním ochranných prostředků a také nákupem přístrojů na podporu dýchání či kyslíku, kdy spotřeba roste i desetkrát oproti běžnému standardu. I proto tak již některé nemocnice omezují investice – výměnu přístrojů, opravu budov apod. Ministr zdravotnictví Blatný chce nastalou situaci vyřešit prostřednictvím kompenzační vyhlášky, kterou by rád schválil ve zrychleném řízení – přesto však mj. uvedl, že „pojišťovny zaručily, že nedojde k tomu, aby kvůli neplnění výkonnostních parametrů měla mít jakákoliv zdravotnická zařízení finanční potíže.“

Je ovšem třeba říci, že v problematické situaci se již ocitají i samotné pojišťovny, ty podle slov Blatného své finanční rezervy z minulých let do konce tohoto roku také vyčerpají – vyplatí totiž o 20 miliard korun více, než plánovaly. Množství prostředků je totiž vynakládáno na testování a také očkování, ze zdrojů pojišťoven by navíc měly být hrazeny mimořádné odměny určené praktickým lékařům, sestrám, ale i záchranářům. Kdy se jich tito pracovníci dočkají, by pak měla řešit také již zmiňovaná kompenzační vyhláška. Jak Blatný ubezpečil, navzdory nastalé situaci to neznamená, že by v jiných fondech nebyly peníze pro hrazení zdravotnické péče. Např. Piráti a Starostové pak právě pro podobné případy již v minulosti navrhovali zřízení samostatného covid-fondu, z nějž by bylo možné takovéto ztráty hradit. Hlasy z opozice ale také naznačují, že bez ohledu na stávající možnosti řešení bude nová vláda nejpozději s počátkem nového roku muset řešit i příliv peněz do sektoru zdravotnictví.

Aktuální stav epidemie v Česku

Za včerejšek laboratoře potvrdily cca 8 100 nových nákaz koronavirem, což je podruhé od poloviny února, kdy denní přírůstek klesl pod hranici 10 000. Při mezitýdenním srovnání je navíc patrné, že po celý minulý týden byly denní přírůstky nově nakažených nižší než v týdnu předcházejícím. Epidemie tedy nepochybně brzdí. V izolaci je aktuálně (v přepočtu na 100 000 obyvatel) nejméně seniorů nad 80 let a také dětí, naopak nejvíce postiženou skupinou jsou nyní lidé ve věku 50-59 let, těch je dvakrát více než izolovaných dětí a seniorů (1 686 na 100 000 obyvatel).

Určitou nadějí je pak očkování, alespoň jednu dávku vakcíny již dostalo přes milion Čechů, kompletně naočkováno je pak 370 000 lidí. Ačkoliv Rada vlády pro zdravotní rizika dnes diskutovala možnost schválení delších časových odstupů mezi podáním první a druhé dávky (díky čemuž by bylo možné alespoň první dávkou vakcíny očkovat více lidí), prozatím konkrétní verdikt nepadl.

Počínaje zítřkem se o očkování budou moci hlásit také chroničtí pacienti, kteří nebyli naočkování praktickým lékařem (např. i proto, že jejich lékař neočkuje, nebo nemá vakcíny). Kód nutný k rezervaci do systému jim bude přidělen specialisty, a to s ohledem na výčet diagnóz, které jsou považovány za rizikové.