Zácpa, nadýmání a hemeroidy trápí statisíce lidí v nejrůznějším věku. Často si za ně můžeme sami

Ilustrační foto

Problémy se zácpou celosvětově postihují až 17 % populace, takže jen v ČR by se jednalo o více než milion lidí, kteří mají alespoň krátkodobě čest s tímto problémem. Zácpa je často doprovázena nejen nadýmáním, které rozhodně neusnadňuje pobyt ve společnosti, ale také bolestivými křečemi, nechutenstvím či dokonce bolestmi hlavy. Pokud trvá dlouhodobě, může vést k celé řadě zdravotních problémů, jež není radno podceňovat.  Výskyt zácpy se zvyšuje s věkem, v 65 letech dosahuje až 40 %. Ženy jsou k ní 2–3 krát náchylnější než muži. Dle odborníků patří mezi rizikové faktory nižší fyzická aktivita, nevhodný pitný režim, depresivní ladění, nízký kalorický příjem, nižší ekonomické postavení a nízká vzdělanost.

Kdo bývá na vině

Zácpa bývá nejčastěji způsobena nevhodným složením stravy, pro kterou je většinou charakteristický nedostatek vlákniny. Dále se vyskytuje také v důsledku některých onemocnění (např. diabetu, cévní mozkové příhody, depresivní či úzkostné poruchy) nebo působení některých léků. Častým viníkem je také stres či spěch, kdy „volání přírody“ potlačujeme, protože se nám v danou chvíli nehodí. Děláme-li to často, narušíme pravidelné vyprazdňování.

Funkce vlákniny ve střevech

Vláknina, která je obecně schopna mnohonásobně zvětšit svůj objem, podporuje střevní peristaltiku, tedy pohyb stěn střev, díky kterým se tzv. trávenina posouvá. Skrze střeva totiž musí urazit přibližně 7 metrů. Z toho přes 5 metrů připadá na tenké střevo, kde se živiny vstřebávají z potravy do těla, a asi 1,5 metru na tlusté střevo, kde se vstřebává zbytek živin a voda, a kde se z nestrávených zbytků vytváří stolice. Optimálně by měla trávenina projít střevy během 4–6 hod. Při nedostatku vlákniny se však může jednat i o více než pět dnů. Laicky řečeno potrava pak hnije, uvolňují se plyny a jedná se o ideální prostředí pro množení nezdravých mikroorganismů.

Pokud by to však někdo v návalu nadšení s vlákninou dlouhodoběji přeháněl a přijímal jí extrémně vysoké množství, pak by si mohl křeče, nadýmání a zácpu přivodit také.

Zácpa a hemeroidy

Chronická zácpa vede často ke vzniku hemeroidů. Ty jsou v podstatě určitou obdobou křečových žil. Na stěně konečníku, který je dobře prokrven, se vytvoří rozšířené uzlovité žíly. Problém je na světě, když se v žilách nahromadí krev, ty se rozšíří a vyklenou.  K vypuzení tuhého obsahu střev je totiž potřeba velkého tlaku. Velmi často v kombinaci se sedavým zaměstnáním, které neumožnuje dostatečný krevní oběh v dolní části těla, žilní stěna často nevydrží zvýšený tlak a vyhřezne.

Co raději (ne)dělat

Trpíte-li zácpou, doporučuje se v prvé řadě zvýšit příjem vlákniny (podrobně v našem nedávném článku), zvýšit přísun tekutin, omezit dlouhodobé sezení a přidat pohybové aktivity. Vhodné je také cvičení vleže zaměřené na prokrvení oblasti břicha a pánve. Neméně důležité je na oné místnosti nespěchat, ale zároveň na míse zbytečně nevysedávat (např. luštit sudoku nebo telefonovat), protože tím dochází opět ke zvýšenému tlaku na žilní stěnu v okolí konečníku. Navíc mozek si začne myslet, že účelem vašeho pobytu zde  je správně vyluštit tajenku či pokecat přes mobil a nikoliv vyprodukovat vytoužený produkt.