Rozmary počasí se zapsaly do statistik

Počasí loni ukázalo všechny svoje podoby. foto: Shutterstock

Před rokem varovali odborníci veřejnost, že nás čeká extrémně suché a horké léto a že si budeme muset zvykat na období bez dostatečných srážek. Ačkoli se zdálo, že uplynulý rok byl naopak chladný a deštivý, data meteorologů mluví jinak. Podle jejich měření byl rok 2020 nadprůměrně teplý.

Uplynulý rok byl s průměrnou teplotou 9,1 °C a s odchylkou +1,2 °C od normálu v letech 1981–2010 silně nadnormální. Podle odborníků byl posledním teplotně normálním rokem rok 2013 s průměrnou teplotou 7,9 °C. Lidé v Česku si zvykli za poslední roky na krátké a mírné zimy a teplá a dlouhá léta bez srážek. Zatímco zemědělci si zoufali, lidé ve velkém vybavovali zahrady bazény, jejichž sezóna se díky teplému počasí prodloužila od května do září. Až loni koupací sezónu pokazil déšť. „Roční srážkový úhrn 764 mm zařazuje rok 2020 mezi roky srážkově nadnormální. Nejvíce srážek, v průměru 151 mm, což bylo 191 % normálu, napadlo v České republice v červnu a nejméně, v průměru jen 18 mm, to je 43 % normálu, v dubnu,“ popsala Martina Součková z tiskového odboru Českého hydrometeorologického ústavu. S rozmary počasí se ale loni potýkal celý svět. Nárůst globální teploty přispěl k častějším a závažnějším povětrnostním projevům. Velké sucho postihlo Jižní Ameriku obrovskými zemědělskými ztrátami a podpořilo mnoho extrémních požárů v USA a v Austrálii. Naopak v části Afriky a Asie došlo vlivem nadnormálních srážek k velkým záplavám, mnoha ztrátám na životech a miliardovým škodám. V jihovýchodní Asii se k silným dešťům přidala řada tropických cyklon. V některých oblastech Sibiře byla odchylka průměrné roční teploty od normálu více než 5 °C. Na mnoha místech světa byly naměřené teploty vyšší než dosavadní rekordní maxima.

Co nás čeká letos, lze se na předpovědi spolehnout?

Očekávat v dubnu přesnou letní meteorologickou předpověď je, jako bychom chtěli věštění z křišťálové koule. Český hydrometeorologický ústav připravuje krátké předpovědi pro dnešní a následující den s úspěšností 97 procent. Pro další dny pak předpověď několikrát upřesňují.

„Při týdenní předpovědi úspěšnost klesá, měsíční předpověď již není předpověď, nýbrž výhled. Ten je založen na výstupech numerických předpovědních modelů a na statisticko-analogové metodě, která vychází z naměřených údajů na území ČR od roku 1912. Upřesňujeme ho jednou týdně, a to v pátek v 18 hodin,“ uvedla Martina Součková z ČHMÚ. Dlouhodobější předpovědi vytváří Evropské centrum, kde lze najít až tříměsíční výhled. Naše území je velmi specifické. Nacházíme se uvnitř Evropy, kde nás ovlivňuje atlantské a kontinentální proudění.

„Existují synoptické situace, kdy je meteorolog s pomocí numerických modelů schopen předpovědět počasí téměř na 100 % i na delší období, třeba mezi dubnem a zářím. Naopak v některých případech dochází k rozporu reality s předpovědí již v rámci daného dne, nebo den následující, zejména při výrazném proudění, v letním bouřkovém období, nebo naopak v zimě při rozpouštění inverze. Sezónní předpovědi ale naše služba nevytváří, to se nedočkáte od žádného meteorologa,“ uvedl Josef Hanzlík, vedoucí oddělení meteorologických předpovědí ČHMÚ.

I tak patří Česká republika ke špičce v předpovídání počasí díky superpočítači a systému Aladin, který ČHMÚ používá třetím rokem. Jeho mobilní aplikace je k dispozici i pro chytré telefony a nabízí přesnou předpověď na 72 hodin.