Tato jistě mimořádná žena pro nás zůstává poněkud záhadnou – byly Blažena, dcera Přemysla Otakara I., totožná se ženou – kacířkou v Itálii?

Chiaravalle - interiér

Přemysl Otakar I. měl s druhou manželkou Konstancií Uherskou devět dětí. Nejstarší Vratislav zemřel jako nemluvně. Po něm se narodila Judita, Anna,  Anežka (také zemřela v útlém věku), Václav (budoucí král), Vladislav (zemřel ve dvaceti letech), dále Přemysl, nejmladší pak byly dcery Blažena a Anežka (budoucí naše světice).

Blažena – Vilemína

Blažena se narodila roku 1210 a je poněkud tajemnou postavou. V našich pramenech se o ní mnoho nehovoří, ale zato se o ní hovoří v aktech inkvizičního procesu, který se odehrál v Miláně roku 1300 – jde zde tedy o osobu, která by mohla být s Blaženou totožná.

Podle všeho přišla před rokem 1260 do Itálie paní Vilemína, která se však ve skutečnosti jmenovala údajně Felix – šťastná, blažená, tomu by odpovídalo jméno Blažena, Usadila se i s malým synkem v Miláně. Její manžel je neznámý, zato je psáno, že její matka se jmenovala Konstancie a její otec i bratr byli králové. Skutečně by tedy mohlo jít o naši Blaženu.

Jak se sem ale dostala? Úvahy se různí – byla sem provdána za někoho, kdo předčasně zemřel, či musela opustit rodný dvůr kvůli něčemu, co provedla? Třeba byla svobodnou matkou?

Léčitelka

Každopádně – Vilemína (Blažena) na sebe upoutala pozornost, přestože žila skromně a zbožně. Měla však zvláštní schopnosti – vládla uměním léčitelským, a tak uzdravila i dcery ze šlechtické rodiny Oldegardi a řadu dalších. Byla zároveň dobročinná a starala se o chudé. Brzy se kolem ní vytvořil okruh příznivců, či dokonce vyznavačů, a ona se usadil v klášteře v Chiaravalle. Dokonce jeden z jejích příznivců – Ondřej Saramita – založil sektu, podle ní to byla sekta vilemitů.

Pro svou zbožnost a umění léčit byla velmi ctěna, a tak oslavována roku 1281 zemřela. Její tělo bylo uloženo ve stejném klášteře, kde žila, a jemuž věnovala všechen svůj majetek. Na jejím hrobě byl zbudován oltář, ke kterému se táhly houfy věřících. Jeptišky po její smrti omyly její tělo vodou s vonnými oleji a pouhých pár kapek tekutiny prý dokázalo vyléčit nemocné i po její smrti.

Zřejmě byla pozoruhodnou ženou

Ondřej Saramita se ale vydal roku 1281 do Čech, aby požádal o její svatořečení. Nebyla to však vhodná doba. Blaženin synovec, Přemysl Otakar II., před třemi lety zahynul na Moravském poli a v Čechách řádili Braniborští. Zastání tak Ondřej mohl nalézt snad u Anežky, ale v rozbouřené Praze se zřejmě ani nesešli.

Mezitím se o celou věci začala zajímat Svatá inkvizice. A ta neměla ráda neschválené zázraky, natožpak sekty. V té době se šířily navíc hereze a církvi připadalo, že je i vilemité připomínají.

V září 1300 bylo vyhlášeno Svatou inkvizicí, že Blažena byla kacířka a vilemité jsou nebezpečnou sektou. Ostatně církev nelenila a obvinila je ze sexuálních orgií a jiných “ohavností”.

Pozůstatky Blaženy musely být vykopány a upáleny na hranici, prach dominikáni rozprášili do všech stran. Členové sekty vilemitů byli též obviněni z kacířství a také upalování, ti již živí, na hranicích.

Byla však Blažena skutečně ona Vilemína? Museli bychom narazit na nové prameny, abychom si byli jistí. Ale na druhou stranu – potřebujeme všechno vědět? Vždyť podobné záhady jsou v historii tak zajímavé…