Na jakém principu se účtuje teplo v bytech s dálkovým vytápěním. Má smysl urputně utahovat kohoutky?

Foto: Rýdlová J.

Duben je klasickým obdobím, kdy většina lidí obdrží vyúčtování služeb a spotřebovaného tepla a vody. Někteří jsou s výsledkem spokojeni, jiní ne. Překvapeni mohou být zejména ti, kteří ve svém bytě téměř netopili. Přesto zaplatí. Nebo také ti, kteří otopnou soustavu rozhodně nešetřili. Zaplatí také a možná více, než si mysleli. Ve změti čísel a zkratek, které roční vyúčtování obsahuje, není však pro běžného smrtelníka rozhodně lehké se vyznat. Má smysl urputně utahovat kohoutky a chodit doma ve svetru a kulichu, abychom ušetřili svou peněženku, nebo je to jedno?

Záleží na umístění bytu

V r. 2016 začala platit vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 269/2015 Sb.,  o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody, která navazovala na zákon č. 67/2013 Sb. Jejím smyslem bylo spravedlivější rozúčtování nákladů na teplo, a to nejen podle toho, kolik daný byt protopí dle údajů na měřidle, ale také podle toho, kolik tepla skutečně spotřebuje. Na teplotu v bytě má totiž velký vliv umístění bytu. Prostřední byty jsou zpravidla mnohem teplejší, protože je zde pouze jedna vnější stěna, která byt znatelně ochlazuje. Je v nich tedy relativně teplo i v chladných dnech a není třeba tolik topit. Na druhé straně krajní byty mají alespoň dvě vnější stěny, takže jsou chladnější. Nejvyšší potřebu vytápění mají krajní nepodsklepené byty nebo byty nad nevytápěným sklepem, protože kromě venkovních stěn jsou ochlazovány ještě zespodu.

Z čeho se náklady na teplo skládají

Náklady na vytápění jsou proto rozděleny do dvou částí, a to základní a spotřební složky. Základní složka musí činit 30 až 50% celkových nákladů (přesné procento určí vlastník bytového domu) a zbytek tvoří spotřební složka. Vlastníci často volí rozdělení 40 a 60 %. Základní složka se rozdělí na jednotlivé byty podle poměru plochy daného bytu vůči celkové ploše všech bytů a dalších prostor v domě. Zde tedy hraje roli, jak se celkově topí v domě ve všech bytech. V rámci modelových 40 % se zohlední vytápění na metry čtvereční daného bytu. Spotřební složka, zmíněných 60 % celkových nákladů na teplo v domě se rozdělí úměrně podle výše náměrů měřičů tepla (např. počet dílků barevného sloupce na měřáku) a ještě se použijí korekce zohledňující výše zmíněnou náročnost vytápěných místností. Takže zatímco základní složku utažením či povolením hlavice vlastního topení téměř neovlivníte (pokud se zrovna nejedná o dům se dvěma či třemi byty), spotřební ano, ovšem pouze částečně.

Aby to bylo ještě o něco složitější, jestliže rozdíly v nákladech na vytápění připadajících na 1 m2 plochy u vašeho bytu budou o 20 % nižší než průměr za celý dům, pak vám bude započítáno 80 % průměrné ceny tepla. Pokud naopak překročíte průměr o 100 %, může vám být započten až dvojnásobek průměru.

Netopit i přetápět se prodraží

V praxi to bude znamenat následující. I pokud byt nebudete celoročně obývat a budete ho jen mírně temperovat, pak stejně zaplatíte 80 % průměrné ceny tepla připadající na váš dům. Pokud budete silně přetápět, a podaří se vám překročit průměr o 100 %, pak hrozí, že zaplatíte jednou tolik. Pokud budete v bytě trvale bydlet, ale budete topit jen minimálně díky výhodné prostřední pozici bytu, neradujte se předčasně, že vám bude započteno jen 80 % průměrné ceny tepla. Patrně se totiž vlezete do normálního rozpětí spotřební složky, protože vás vytápějí sousedé, což zohlední koeficient polohy bytu.

Nezmrznout a neuvařit se

Takže podtrženo a sečteno. Topte rozumně, mrznout nemá smysl, protože většinou neušetříte. Také ovšem nepřetápějte. Není to dobré pro zdraví ani pro peněženku. I v zimě nezapomínejte několikrát denně krátce vyvětrat. Po dobu větrání vypněte topení, aby termostat nereagoval na chlad z okna a nezačal topit do otevřeného okna. Vytápění se může výrazně prodražit kuřákům, kteří pořád větrají, aby vyvětrali cigaretový kouř, a zároveň neustále topí.