Nejstarší porodnici v Ostravě je 100 let. Co vše se pro Ostravany za ty roky změnilo?

Foto: Nemocnice Agel Ostrava

OSTRAVA – Je to tak, nejstarší porodnici v Ostravě najdete ve vítkovické nemocnici. Na svět právě zde přišel nejeden občan severomoravské metropole a zdejší porodnice letos na jaře slaví sto let od svého vzniku.

Dnešní porodnice vítkovické nemocnice nese název Centru péče o matku a dítě. Loni zde zvládli porodit 1609 dětí. Na oslavy významného jubilea měla vítkovická nemocnice připravenou řadu akcí. „Těšili jsme se, ale s ohledem na epidemiologickou situaci jsme museli naše plány přehodnotit,“ řekla primářka zdejšího gynekologicko-porodnického oddělení, Ivana Lukáčová.

Staňte se členy FB skupiny Život v Moravskoslezském kraji a žádná zpráva vám neunikne. Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

Jednou z věcí, které nemocnice měla v plánu lidem prezentovat je rozvoj porodnictví za posledních sto let. Ten je totiž, stejně jako všechna odvětví medicíny, razantní. To vše díky rozvoji techniky a lékařských věd.

Například diagnostika počátku těhotenství se díky ultrazvuku a detekci těhotenského hormonu posunula již do prvních týdnů po oplodnění. „Na vynikající úrovni je dnes péče o těhotnou ženu, včasná diagnostika vrozených vývojových vad, chromozomálních abnormalit a rizikových stavů těhotných, o které je pečováno v centrech pro rizikovou graviditu,“ řekla dále primářka s tím, že o takových možnostech mohli lidé před sto lety jen snít.

Zatímco na počátku 20. století probíhal porod běžně v domácím prostředí s asistencí porodní báby a v celé republice bylo jen několik málo porodnic, dnes není plánovaný porod mimo zdravotnické zařízení dle České gynekologicko-porodnické společnosti, vzhledem k rizikům pro dítě i matku, vůbec doporučován.

Foto: Porodnice současné Nemocnice Agel Ostrava – foto pochází z doby založení zdejší porodnice

Během uplynulých sta let došlo díky porodnictví také k významnému poklesu počtu předčasných porodů a výraznému snížení novorozenecké i mateřské úmrtnosti. V roce 1925 zemřelo u nás dle dohledatelných dat okolo 800 rodiček ročně na zánět dělohy po porodu, tak zvanou horečku omladnic. S touto poporodní komplikací se dnes už lékaři téměř nesetkávají.

„V posledních letech se v Česku počty zemřelých žen pohybují do 10 případů na 100 tisíc porodů za rok,“ dodala ještě primářka Lukáčová.

Změnil se i vztah mezi ženou a lékaři. Dnes se lékaři a zdravotnický personál v porodnicích snaží rodičkám a jejich porodním plánům vycházet vstříc. Z rodičky pacientky se stal partner, jehož názoru lékaři naslouchají a respektují ho.

Na otázku, kam dále se může obor porodnictví rozvinout za dalších sto let, primářka gynekologicko-porodnického oddělení Lukáčová odpovídá: „Vzhledem k vývoji nových technologií předpokládám, že je možné v dohledné době posunutí hranice životaschopnosti plodu, která je dnes na hranici 22. až 24. týdne těhotenství.“