Víte, kolik zplodila královna Guta dětí během deseti let manželského soužití s Václavem II.?

Václav III.

Sňatek Václava II. s Gutou (česky Jitkou), dcerou římského krále Rudolfa I. Habsburského, byl dohodnut ještě za života Václavova otce, Přemysla Otakara II.

Sňatek

Svatba se uskutečnila ale až 25. ledna 1285 v Chebu, Guta však přijela do Čech až o dva roky později. Její otec chtěl posílit jejím působením svůj vliv na mladého krále a omezit vliv Záviše z Falkenštejna, tedy Václavova otčíma. I po smrti svého otce se ale Guta politicky angažovala, kupříkladu zklidnila napjaté vztahy mezi Václavem a svým bratrem Albrechtem Habsburským, pozdějším římským králem.

Za dobu manželského soužití zvládla Guta porodit neuvěřitelných deset dětí – šest jich však zemřelo během prvního roku života. Přežil syn Václav (budoucí Václav III.) a dcery Anna, Eliška a Markéta. Korunována na českou královnu byla Guta teprve 2. června 1297, deset dní po předčasném porodu desátého dítěte. Je myslím jasné, že slavnost zvládla jen s vypětím sil a 16 dní poté, 18. června 1297, zemřela.

Eliška Rejčka

Vdovec se nyní zaměřil na získání Polska a prvním krokem k tomu bylo, že se v červnu 1300 oženil s dcerou posledního polského krále Přemysla II. Velkopolského, již osiřelou Richenzou, známou u nás jako Eliška Rejčka. Narodila se jim dcera Anežka. Ještě roku 1300 pak Václav vyrazil s vojskem do Polska, porazil knížete Vladislava Lokýtka a nechal se korunovat polským králem.

Syn uherským králem

Václavův syn, rovněž Václav (III.), byl zasnouben s dcerou Ondřeje III., uherského krále, Alžbětou. Když roku 1301 Ondřej zemřel, vymřela královská dynastie Arpádovců a část uherských šlechticů nabídla uherskou korunu právě mladému synovi Václava II. Byl skutečně korunován na uherského krále, přičemž přijal jméno Ladislav V. Jenomže – na trůn si dělal nárok také Karel Robert z Anjou a podpořil ho Albrecht Habsburský, takže Václav II. si dokonce musel pro syna přijet.

Král je mrtev, ať žije král

Roku 1305 Václav II. umírá na tuberkulózu. Václav III. se tak stává v necelých šestnácti letech králem českým a polským. Uherské koruny se vzdal ve prospěch vévody Oty Bavorského a zasnoubení s Alžbětou zrušil.

Vražda

5. října 1305 se oženil s patnáctiletou Violou Těšínskou, dcerou těšínského knížete Měška z vedlejší větve polské dynastie Piastovců. Prý ho ke sňatku s dcerou celkem bezvýznamného knížete přiměli někteří šlechtici, aby se nestal příliš mocným…

S nadějí se nyní čekalo už jen na to, že Viola otěhotní, a dá tak království vytouženého dědice. Šťastná zpráva ale nepřicházela. Zato v Polsku se Vladislav Lokýtek pokusil zmocnit Krakova a Václav musel zasáhnout. Sebral vojsko a v červenci 1306 vytáhl z Prahy do Polska. Cestou se zastavil v Olomouci, aby počkal na moravské posily. 4. srpna si šel po obědě lehnout a právě tehdy k němu vpadl vrah (nebo vrazi?) a krále zabil ranami dýkou. Přemyslovský rod vymřel po meči (nepočítaje levobočky). O vrahovi se dodnes spekuluje.

Osud Violy

Královna vdova se v roce 1316 provdala za nejvyššího komorníka Českého království Petra z Rožmberka, mezitím pobývala dlouho v klášteře, odtud ji měla dostat až Eliška Přemyslovna. Ostatně údajně právě ona ji dala s Rožmberkem dohromady. Avšak rok po své druhé svatbě Viola zemřela. Byla pochována v rožmberské hrobce v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě.