Hliník z pravěku? Tento záhadný nález vyvolává řadu otázek

Hliník z Aiudu

V roce 1974, asi dva kilometry východně od rumunského města Aiud, byly při zemních pracích objeveny dělníky v hloubce asi 10 metrů tři malé předměty. Dva z nich byly identifikovány rychle. Šlo o kosterní pozůstatky mastodonta (slonu podobný chobotnatec), který však vymřel již v pravěku.

Je přítomen hliník

Třetí předmět se však stal záhadou. Byl z kovu, asi 20 cm dlouhý, asi 14 cm široký a 7 cm vysoký. Jeho klínovitý tvar vzdáleně připomínal kladiva nebo sekyry, a byl provrtán. Nejzajímavější však je to, že celý předmět byl vyroben z hliníku.

V přírodě se hliník nevyskytuje v čisté formě, složité elektrochemické procesy, pomocí nichž je možné získat čistý hliník, jak jej známe, byly vyvinuty teprve v 19. století.

Ale stáří předmětu bylo odhadnuto na 250 000 let. Zkoumalo se tedy přesné chemické složení klínu. Přišlo se na to, že slitina obsahuje 89% hliníku. Další zajímavostí bylo to, že povrch byl silně zoxidován, oxidace byla jeden milimetr silná, což znamená, že klín musel ležet v zemi hodně dlouho.

Ztracený nález

V roce 1992 vyšel v časopise Ancient Skies článek o tomto nálezu. Rumunský badatel Florin Gheorghita poukázal na to, že v současné době je vyloučené zjistit, kde se klín vůbec nachází. Navíc psal, že se podle něj jednalo o část podpůrné nohy mimozemského létajícího stroje, ulomené při přistávání.

Na stopu hliníkového klínu ale narazil spisovatel Michael Hesemann, který se v roce 1994 zdržoval poblíž rumunských hranic. Přitom přijal nabídku na přednášku v Kluži, tedy v Sedmihradsku. Tam mu měl jeden posluchač říci, že hliníkový klín z Aiudu je uložen v místním Národním historickém muzeu. Hesemann v časopise Magazín 2000 slíbil, že v průběhu příštích týdnů bude zveřejňovat zprávy o nálezu, takže se čekalo nějaké senzační odhalení, přesto již nebylo o celé záležitosti zveřejněno ani slovo.

A tak víme jen to, že hliníkový klín je možná ukrytý před zraky veřejnosti v depozitáři muzea v Kluži. Teprve v říjnu 2008 se pokusil profesor Constantinescu vypátrat něco bližšího. Poslal oficiální dotaz na adresu vedení muzea, ale odpověď byla odmítavá, prý se v držení muzea žádný takový nález nenachází.

Otázky tak zůstávají dále bez odpovědi. Jak byl nález skutečně starý a k čemu sloužil? Jestliže se nejednalo o podvod, kdo by mohl být schopen tehdy takový předmět vyrobit?