Synestezie: Slyším barvy, cítím tóny

Ilustrační obrázek

Spisovatel Vladimir Nabokov jednou napsal, že písmeno P je zelené jako nezralé jablko, zatímco T jako pistácie. Někteří lidé prý vidí písmena nebo tóny barevně. Jak je to možné? Vědci zatím nepřišli na to, jak vzniká synestezie.

Synestezie

Termín synestezie pochází z řečtiny a znamená něco jako “vnímat současně”. U synestetiků vyvolává jeden takzvaný induktivní podnět – tedy smyslový vjem jako tón, vůně nebo barva – ještě další, přidaný vjem.

Tak právě Nabokov viděl při pohledu na určitá písmena zároveň i určité barvy. Skladatel Franz Liszt údajně nabádal orchestr, aby nehrál “tak modře”. A v roce 2005 zkoumali výzkumní pracovníci Univerzity v Curychu ve své laboratoři mladou ženu, která nejen viděla tóny barevně, ale dokonce je vnímala i chuťově. A tak prý chutnaly po smetaně, cukru nebo vodě.

Neznámá příčina

Badatelé odhadují, že přibližně 4 procenta lidí jsou synestetikové. Tento neobvyklý fenomén je znám již dlouhou dobu. Nápadně mnoho synestetiků je mezi umělci. Jak vzniká tato neobvyklá schopnost, to nikdo není schopen vysvětlit.

Dnes je známo, že synestezie se v rodinách mnohdy objevuje dědičně, a předpokládá se proto genetická příčina. V roce 2009 oznámili američtí a rakouští vědci objev genu, který je zodpovědný za vnímání bolesti, a který ovšem zřejmě také hraje roli při výskytu synestezie.

Existuje domněnka, že u synestetiků jsou určité oblasti mozku specifickým způsobem síťově propojeny. U “barevného slyšení”, jedné z nejčastějších forem synestezie, pozorovali neurobiologové při počítačové tomografii, že bylo silně aktivováno mozkové centrum sluchu i mozkové centrum zraku.

Skutečnost, že se věda v několika posledních letech obzvláště intenzivně zabývá různými formami synestezie, má logický důvod. Od tohoto výzkumu se očekávají nové poznatky o tom, jak náš mozek zpracovává smyslové vjemy.