Zůstává záhadou, jak některé ostrovy dokáží zmizet beze stopy

Ilustrační obrázek

Voda pokrývá více než dvě třetiny zemského povrchu. Některé mořské oblasti jsou tak dodnes v podstatě neprobádané. Pevnina se může změnit, kupříkladu takto kontinenty mění svoji tvář, ovšem tyto procesy trvají většinou miliony let. Jinak je tomu s ostrovy.

Ostrovní mámení

Na hladinách oceánu se totiž někdy objeví ostrovy, které zůstanou záhadou. Nějaký mořeplavec je objeví a přesně popíše jejich polohu. Kartografové si zprávu ověří a ostrovy zanesou do map. Když však na místo dorazí jiná loď, žádný ostrov nenalezne.

Ostrov Bouvet

Asi nejznámějším příkladem je ostrov Bouvet, který dnes patří Norsku. V roce 1739 jej objevil Jean-Baptiste Charles Bouvet de Lozier asi 1500 námořních mil jihozápadně od mysu Dobré naděje. Z velké části ostrov pokrývají ledovce.

Ale kapitán James Cook nebo objevitel Furneaux, ti v letech 1772 až 1775 ostrov hledali marně. Jen o tři roky později najely přímo na něj velrybářské lodě. Když britská admiralita v letech 1843 a 1848 ověřovala existenci Bouvetu, ostrov se opět neukázal, takže musel být zase vymazán z map.

Znovu byl objeven roku 1882. Tak to šlo střídavě, a teprve německá oceánografická loď Valdivia polohu Bouvetu přesně stanovila.

Další ostrovy s podivným chováním

Takovéto ostrovní přízraky se nacházejí i v Tichomoří. Tak třeba takový Hunter Island. Kapitán Hunter spatřil tento ostrov z lodi Donna Carmelita jako první v roce 1823 a přesně určil jeho polohu. Do lodního deníku napsal, že ostrov je obýván Polynésany, kteří mají zvláštní zvyk – malíček levé ruky si zkracují o jeden článek. Navíc popsal ostrov jako úrodný, zkrátka kousek ráje v Pacifiku. Po něm však už nikdy nikdo ostrov nespatřil.

Na počátku 19. století narazila velrybářská loď s kapitánem Swainem z Nantucketu na ostrov, který byl vzdálen asi 1800 námořních mil jihozápadně od Hoornského mysu. Ostrov byl dlouhý asi osm mil, byl pokrytý sněhem a ledem a obýván tuleni a ptáky. Byl pojmenován Dougherty a o několik let později jej spatřili také kapitáni Gardiner a Macy.

V roce 1830 byl Dougherty hledán dvěma americkými loděmi, ale marně. O dalších jedenáct let později však kolem Dougherty projela velrybářská loď jménem James Steward, a to ve vzdálenosti pouhých 300 metrů. Protože kapitán přesně určil jeho souřadnice, byl ostrov zanesen do map. Později jej spatřili kapitáni Whitson v roce 1886, Stannard v roce 1890 a kapitán White jej v roce 1893 obeplul. Souřadnice potvrdili všichni jmenovaní. Ovšem pak ostrov zmizel.

Robert Scott, průzkumník Antarktidy, zkoumal místo uvedených souřadnice, ale tam, kde měl být ostrov, naměřil jen hloubku přes 4700 metrů.

USA prohlásily v roce 1858 více než tucet ostrovů roztroušených v Pacifiku za teritoriální součást Spojených států, což umožňoval zákon o anexích z roku 1856. Ani jeden z těchto ostrovů už nebyl nikdy spatřen.

A tak třeba ještě mnoho ostrůvků či ostrovů čeká na své objevitele, aby pak možná záhadně zmizely…