Lékaři často opomíjejí vydávat pacientům lékařské zprávy. Ty pak čekají jinde komplikace

Ilustrační foto

Určitě se vám to taky stalo. Chodíte k odbornému lékaři, on vás vyšetří a třeba vám píchne injekci. Odcházíte a, pokud vám injekce pomůže, jste spokojeni. Pak ale musíte k jinému lékaři. Ten by měl být informován o veškeré léčbě, kterou jste v poslední době podstoupili. Jenže na jeho dotaz, cože vám vlastně předešlý odborný lékař přesně vyšetřil a jakou injekci vám píchnul, nejste schopni podat přesnou odpověď. Jak také, když jste nedostali žádnou lékařskou zprávu a jako laik rozumíte lékařským názvům asi jako koza Žofka petrželi? Nakonec se na vaši hlavu snese kritika, že když jste zprávu nedostali, tak jste si o ni měli říct. Je ovšem také možné, že si o ni sami řeknete, ale dopadnete jako paní Jana.

Přístupy lékařů nejsou stejné

Paní Jana trpí tzv. zeleným zákalem, a proto musí chodit co tři měsíce na lékařské kontroly nitroočního tlaku a očního pozadí. Předešlá lékařka ji vždy bez problémů z každého vyšetření vytiskla zprávu. Když však o totéž požádala v nové ordinaci, sestřička ji sice vytiskla, ovšem s komentářem: Vždyť tam máte pořád totéž. Nemyslete si, že vám to budou co čtvrt roku tisknout. Kdyby to takhle chtěli všichni pacienti…“ Jenže Janina praktická lékařka striktně požaduje dodání zpráv od všech dalších ošetřujících lékařů, aby měla přehled o jejím aktuálním zdravotním stavu a užívaných lécích.

Vystavení lékařské zprávy – dobrý skutek, nebo povinnost?

Dle zákona o zdravotních službách, konkrétně § 45 odst. 2 písm. f) má lékař povinnost předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách praktickému lékaři pacienta, je-li mu tento znám, a na vyžádání též samotnému pacientovi. (Výjimkou je zubní lékař a gynekolog, tito lékaři mají povinnost předat zprávu praktickému lékaři jen v případě, kdy on sám odeslal pacienta na dané vyšetření nebo ošetření.) V praxi se toto většinou řeší tak, že lékař vytiskne pacientovi zprávu s tím, aby ji sám předal svému praktikovi. Pokud pacient o zprávu požádá, má na ni tedy plné právo.

Když lékař zprávu nepředá

Jestliže lékař zprávu nezpracuje a nepředá, ztrácí nárok na úhradu provedeného klinického vyšetření, tudíž mu ho zdravotní pojišťovna neuhradí. Sepsání lékařské zprávy je totiž povinnou součástí klinického vyšetření, a pokud by nebylo provedeno, nelze daný výkon lékaři uhradit. 

Jestliže lékař nepředá zprávu o poskytnutých zdravotních službách praktickému lékaři nebo ji pacientovi na jeho vyžádání neposkytne, dopouští se správního deliktu, za který mu může být uložena pokuta podle § 117 uvedeného zákona, a to až do výše 100 000 Kč.

Proč má mít lékař všechny vaše zprávy

Závěrem dodejme, že požadavek Janiny praktické lékařky, aby jí nosila všechny zprávy od ostatních lékařů, byl naprosto oprávněný. Lékař musí mít skutečně k dispozici všechny údaje o léčbě pacienta, aby například nedošlo k předepsání léků, jejichž účinky se mohou křížit, a pacientovi tak ublížit.