Osvobození Prostějovska: Umíralo se do poslední chvíle

foto: Zdeněk Sedlák

PROSTĚJOVSKO – Jak probíhaly na Prostějovsku poslední dny války? Na chvíli se zastavte a vzpomeňte společně se členy Klubu vojenské historie Dukla, který pořádá každoročně takzvanou Kolonu vítězství.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

BEDIHOŠŤ

V noci z 29. na 30. dubna 1945 bylo obyvatelstvo obce vyrušeno prudkým náletem sovětského letectva na Bedihošť. Bomby dopadly většinou jen na volná prostranství, do parku či do ulic. V důsledku náletu byla obec bez elektrického proudu.

V průběhu 30. dubna zesílilo dunění děl, byl slyšet i rachot z kulometů. Obyvatelstvo se pomalu přesouvalo do krytů, fronta se začátkem května 1945 přiblížila nadosah, prudké boje probíhaly v okolí Klenovic na Hané a Čelčic, dokonce v sousedních Čehovicích.

V Bedihošti Němci umístili větší množství vojenské techniky – děl, minometů a obrněné techniky. To na obec přitáhlo dělostřeleckou palbu a nálety. Tato palba donutila odchodu německý lazaret.

KLENOVICE

Občané Klenovic věděli, že fronta se blíží, od jihu bylo slyšet stále hlučnější dělostřelbu a podle chování Němců pochopili, že Klenovice se stanou frontovou obcí. 1.května se tři sovětské tanky se přiblížily k obci a jeden odstřelil věž kostela. Vesnice se plnila sovětskými tanky a pěchotou. K podvečeru začal německý protiútok. Došlo k boji přímo ve vesnici a nakonec se zde rozhořela bitva okolo celé obce. Německá pěchota se rozvinula mezi domy a boj neustal ani v noci. Nakonec se do bojů zapojili i vojáci Rumunské královské armády. Za cenu velkých ztrát na obou stranách Němci obec vyklidili a ustoupili k Čelčicím. Další den se obec stala terčem několika dělostřeleckých přepadů. 3. května vyjely sovětské tanky k útoku na Ivaň a Čelčice.

PIVÍN

1.května začíná boj o samotnou obec a hostinec Kandia. Boje se rozhořely okolo celé obce a úspěch měla každou chvíli jiná strana. Další den se kolem obce bojovalo za účasti pěchoty, všech tří armád osvoboditelů. 3.května Pivínem prošla československá jednotka. Jakmile odešla, Němci schovaní všude možně vylezli z úkrytů a zahájili boj s Rudoarmějci. Ti nezvládli překvapení a byli z obce vytlačováni. Do boje zasáhlo i několik tanků na obou stranách. Sovětská pěchota nakonec ustoupila. Svobody se Pivín dočkal až 7.5. při novém útoku podpořeném větším množstvím tanků, za podpory československých dělostřelců. Dne 8.5. se v Pivíně rozmístil štáb generála Viléma Sachera a připravoval útok na Prostějov. Pivín byl svobodný.

SKALKA

Obec Skalka a nad ní se tyčící dominantní vrchol stejného názvu se staly dějištěm nekompromisní bitvy. Začala tím, že 2. května 1945 obec obsadily německé tanky, pěchota a dělostřelectvo. Rudoarmějci to věděli a obec zasypala těžká dělostřelecká palba. Zabila mnoho nepřátel, ale působila mnoho škod. Boje o Skalku stály život 300 Rudoarmějců, 150 Rumunů a 10 Čechoslováků. Bojovalo se až do konce, až do 8.5. 23.00 hodin, kdy vstoupila v platnost německá kapitulace

PROSTĚJOV

Prostějov měl poměrně silnou německou vojenskou posádku, soustředěnou kolem zdejších letišť. Jejich disciplína se ale s blížícím se příchodem osvobozovacích armád (sovětské a americké) vytratila. Naopak zesílila aktivita partyzánských skupin.

Posílení obrany a následný ústup německých jednotek, doprovázený lidskými a materiálními škodami, zakončila kapitulace Německa dne 9. května. Po sedmé hodině ranní vstoupili do ulic Prostějova první příslušníci sovětské a rumunské armády, za nimi pak přijeli českoslovenští vojáci. Válka oficiálně skončila.

Německé vojsko opustilo město. Téhož dne na prostějovské radnici zavlála opět československá vlajka. Správu města převzal Národní výbor, v jehož čele stanul předválečný starosta JUDr. Oldřich John. Dne 10. května se konala před radnicí mohutná národní manifestace, kterou zakončila dne 13. května děkovná bohoslužba za mír a osvobození v kostele Povýšení sv. Kříže. Mírové dny byly rovněž spojeny s pietními akty k uctění památky obětí války. Začala poválečná obnova válkou zasažené země.

“Pro naše město bylo období protektorátu a války mimořádně devastující. Více než 1200 židovských spoluobčanů bylo odvlečeno do koncentračních táborů, kde většinu z nich nacisté povraždili. Konce války se nedožili ani stateční muži a statečné ženy ze Sokola a řada dalších obyvatel Prostějova a okolí, kteří se nevzdali myšlenek na svobodnou zemi a aktivně za ně bojovali. Prostějovští rodáci také položili životy na evropských bojištích a při osvobozování naší země. Minulost změnit nedokážeme, můžeme se z ní ale poučit. Musíme si dobře vybírat spojence a přátele, vést naši mládež k dobrému vztahu k naší vlasti a sdílet důležité hodnoty, jako je lidství, sounáležitost s našimi spoluobčany, statečnost a odvaha nesklonit hlavu v těžkých chvílích,” říká primátor města Prostějova František Jura.

/z informací historiků Jaromíra Vykoukala a Zdeňka Bezrouka/