Jak se hledá jeskyně? V Krasu objevili 30 metrů velký dóm

Práce v podzemí zabrala dva roky, foto: MYOTIS

MORAVSKÝ KRAS – Moravský kras vydal na odiv další jeskyni. Krápníkový dóm o velikosti 30×30 metrů objevili speleogové z organizace Myotis. Uvnitř dómu je plnohodnotná bohatá krápníková výzdoba, typická pro krasovou oblast. Přístup k ní je ale značně komplikovaný.

Jeskyňáři na dóm narazili po dvouletém úsilí, kdy pracovali na takzvaném Ševčíkově závrtu mezi obcemi Lažánky a Vilémovice. Závrt historicky sloužil jako odpadní jáma a smetiště Vilémovic. Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by se na místě jeskyně mohla skutečně nacházet. Klíčovým objevem byla osmimetrová šachta, na kterou jeskyňáři narazili poté, co rozšířili původní deset centimetrů široký trativod. „Tento prvotní objev byl skutečně klíčový. Hlavně z morálního hlediska. Konečně jsme měli jasné vodítko. Byla to pro nás velice motivační vzpruha,“ říká jeskyňář Luboš. Brzy se ukázalo, že tudy jeskyně skutečně pokračuje, ale pouze deset až dvacet centimetrů širokým trativodem.

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Zpravodajství o nákaze koronavirem přinášíme ve speciálu Koronavirus on-line

„V té chvíli začala další etapa bádání a byl to běh na dlouhou trať. Poněvadž nebyl možný žádný jiný způsob pokračování, než mikroodstřel pomocí nastřelovacích patronek, tak práce šly velice pomalu. Postupy komplikoval také špatný vzduch. Na každou akci jsme museli zabezpečovat přívod čerstvého vzduchu,“ popisuje jeskyňář. Tímto způsobem se pracovalo zhruba půl roku. „Pokaždé jsme si připadali, jak zavalení horníci. Celou trasu jsme rozšiřovali na průlez člověka a deponii nebylo kam odkládat.“

Odměnou za tuto dřinu bylo obnažení zhruba metr široké pukliny, kterou pojmenovali Vánoční dómek. Další postup byl ale ještě bolestivější, než ty předešlé. Vánoční dómek pokračoval do takzvané studny, z níž vedl horizontální trativod, jímž jeskyňář s vypětím všech sil prostrčil maximálně ruku. Nezbylo, než to nevzdat. Hoši vzali do ruky vrtačku, majzl a kladivo a půl ruku kutali. Čtyřicet metrů pod zemí se objevilo bahno a voda. Po půl roce bahnivých „koupelí“ se konečně dostavila senzace.

“Narazili jsme na prostor asi 30x 30 metrů rozlehlý, s komíny vedoucími snad až k povrchu. Jeskyně je bohatě zdobená, jsou v ní všechny druhy krápníků. Chodba, kterou jsme se do ní dostali, nakonec měří asi 80 metrů,” oficiálně sdělil zástupce jeskyňářů Jan Flek.

A není všem dnům konec. Jeskyně, která se rozprostírá čtyřicet metrů pod zemí vedle silnice, má evidentně skrze trativody další pokračování. Největším problémem při dalším badání je fakt, že se „sifon“ neustále znovu a znovu zaplňuje vodou, kterou je nutné čerpat. Jak jeskyňáři svůj velký úspěch pojmenují, se ještě neví.

Odměnou za velkou dřinu je nádherná podívaná